Před několika dny mu totiž Obvodní soud pro Prahu 1 uložil podmínku 2,5 roku s pětiletou zkušební dobou.

Podle obžaloby se Mareš snažil předloni v červenci prostřednictvím své známé uplatit úředníka ministerstva dopravy částkou sto tisíc korun v souvislosti se snahou získat licenci na provoz stanice technické kontroly pro Sociální družstvo Benna, které jako právník zastupoval.

„Okamžitě jsem se odvolal, protože se cítím nevinný. Soud neakceptoval naše důkazy a vůbec nepřihlédl k tomu, co bylo všechno řečeno u hlavního líčení,“ řekl v úterý Právu Mareš, kterému původně hrozilo až šestileté vězení.

Svědkyně je prý nevěrohodná

Soud přitom podle něj sám konstatoval, že stěžejní svědkyně případu Hana Šlesingerová, která při jednání s úředníkem na ministerstvu vystupovala v roli prostředníka a nabídla mu prý sto tisíc, byla „krajně nevěrohodná“.

Když tedy korunní svědek řekne, že mu žádný úplatek nebyl nabídnut, tak je to v rozporu se závěry soudu. Tomu rozsudku vážně nerozumím.Jan Mareš

Dokonce je prý sama obviněna z pokračujícího zločinu podvodu a v minulosti už byla údajně šestkrát trestaná a v současnosti je v podmínce.

Mareš navíc uvedl, že dotyčný vedoucí oddělení STK z ministerstva dopravy, ke kterému měla nabídka úplatku směřovat, o ničem takovém před soudem nehovořil.
„U hlavního líčení uvedl, že si nikdy o žádný úplatek neřekl a že mu žádný úplatek nebyl nabídnut. Pouze paní Šlesingerová mu cosi naznačovala. Když tedy korunní svědek řekne, že mu žádný úplatek nebyl nabídnut, tak je to v rozporu se závěry soudu. Tomu rozsudku vážně nerozumím,“ poznamenal Mareš.

Kromě něj si podmínečné tresty vysloužili také dva zástupci sdružení Benna, jejich třetího známého soud osvobodil. Toto sdružení přitom chtělo v chystané STK zaměstnat vozíčkáře, ale se žádostí o licenci neuspělo. Proto předloni kontaktovali Mareše, aby se pokusil změnit i následné negativní stanovisko ministerstva dopravy. Proto prý podle obžaloby od vedení Benny obdržel sto tisíc, aby částku použil pro odpovědného úředníka. Obvinění však po celou dobu tvrdili, že peníze byly jen zálohou na Marešovy právnické služby.

Bývalý detektiv přitom v této kauze nevyloučil, že za vším stojí provokace inspekce, což by ostatně v jeho případě nebylo podle Mareše poprvé.

Samé provokace?

Před čtrnácti lety vedl na policejním prezidiu speciální skupinu finanční a hospodářské kriminality, z níž později vznikl samostatný útvar dnes známý jako protikorupční policie. V něm také ještě krátkou chvíli pracoval, než ho propustili. Vyšetřoval tehdy závažné hospodářské případy, mj. kauzu vytunelování společnosti Skloexport. Právě kvůli tomuto případu byl pak sám vyšetřován a odsouzen.

V březnu 1998 se sešel v jedné restauraci v Praze 7 s tehdejším členem představenstva Skloexportu a jedním z podezřelých, Karlem Bartoškem. Ten mu předal obálku, v níž bylo 250 tisíc korun, údajně za to, že prý Mareš může zařídit jeho beztrestnost. Krátce nato Mareše zadržela inspekce a on byl půl roku ve vazbě.

Mareš nakonec dostal tři roky vězení, ale pak se do případu vložil Ústavní soud, který konstatoval, že šlo ze strany inspekce o nezákonnou cílenou provokaci, a rozsudky zrušil.

Média tehdy před deseti lety spekulovala o tom, že se chtěl někdo Mareše jeho vykonstruovaným stíháním zbavit, protože byl uznávaným policejním vyšetřovatelem a odborníkem na hospodářskou kriminalitu.