Obviněnému, který byl personálním ředitelem zmíněných firem, hrozí pět až deset let ve vězení.

Muž se prý takto snažil na úkor sociálního systému minimalizovat mzdové náklady těchto společností. Vytvořil a zavedl proto v olomouckém regionu systém zaměstnávání nazvaný "projekt flexibility". Zaměstnanci byli podle policie na tuto praxi nuceni přistoupit, protože byli zcela závislí na příjmu od zaměstnavatele.

Od ledna 2009 do června 2009 muž podle policie sám nebo prostřednictvím svých podřízených personalistů předložil 1346 zaměstnancům strojírenských podniků k podpisu "dohody o skončení jejich dosavadních pracovních poměrů na dobu neurčitou z organizačních důvodů". Zároveň prý tyto zaměstnance přiměl, aby se zaregistrovali na úřadech práce jako uchazeči o zaměstnání s nárokem na pobírání podpory.

S lidmi opakovaně uzavíral smlouvy

Policie uvedla, že muž s těmito lidmi na období podpůrčí doby v nezaměstnanosti uzavřel za jiného zaměstnavatele ze skupiny firem dohody o pracovní činnosti na pomocné práce v rozsahu, který nepřekročil polovinu stanovené týdenní pracovní doby za hrubou měsíční odměnu 4000 korun. Představovalo to maximální možnou výši přivýdělku, kterou v té době bylo možné k podpoře mít.

Muž přitom podle kriminalistů chtěl, aby tito zaměstnanci v rámci dohod o pracovní činnosti dál chodili na stejné pracoviště a dělali po celou pracovní dobu tu samou práci jako předtím. Část mezd zaměstnanců tak byla v tomto systému nezákonně hrazena ze státního rozpočtu v podobě neoprávněně vyplácených podpor v nezaměstnanosti, uvedl Ibehej.

Současně prý obviněný muž nebo jeho podřízení na jeho pokyn zaměstnancům předložili k podpisu nové pracovní smlouvy s původním zaměstnavatelem na dobu neurčitou, a to za stejných podmínek jako u předchozích pracovních poměrů, bez zkušební doby, s nástupem práce po uplynutí maximální možné doby, po kterou mohli pobírat podpory v nezaměstnanosti.

Tento model muž údajně opakoval i od července do listopadu 2009. Po několika dnech se totiž se zaměstnanci znovu dohodl na skončení jejich dosavadních pracovních poměrů na dobu neurčitou z organizačních důvodů, uzavřel s nimi smlouvu na dobu určitou na asi třetinový úvazek a zaměstnanci se opět registrovali na úřadech práce. Znovu prý ale dál chodili na pracoviště a dělali po celou pracovní dobu to samé jako dřív.

Kriminalisté dospěli k závěru, že zaměstnance tak za práci z větší části platil stát z podpory. Obviněný muž podle policie celkem od úřadů práce vylákal skoro 99 miliónů. Policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, aby muže obžaloval. Stíhá ho na svobodě.

V současnosti už podobný nápad není možný, protože od ledna 2011 není možné vykonávat během pobírání podpory práci.