Obchodníci s kokainem svalovali u brněnského soudu vinu jeden na druhého

Drogu buď přímo dovezli, nebo zorganizovali její dovoz z Venezuely či Argentiny prostřednictvím kurýrů. Cílovými stanicemi zásilek bílého prášku, kterého mělo být nejméně pět kilogramů za zhruba deset miliónů korun, byly Belgie, Holandsko a Česká republika.

Tam kokain končil u dalších prodejců, nebo jej prodávali - či jak také tvrdí - rozdávali organizátoři dovozu samy nezištně a zdarma, popřípadě za symbolickou „kamarádskou“ cenu. Klec spadla loni v květnu, kdy byli dealeři pochytáni u nás i v zahraničí.

„Nežil jsem si vůbec špatně. Velmi lituji toho, co jsem udělal. Nemůžu si ani představit, že bych tak dlouho nebyl se svojí rodinou. Vím, že jsem udělal chybu, ale rozhodně se nepovažuji za organizátora celé transakce, jak to z obžaloby vyplývá. Tak vysoký trest si určitě nezasloužím,“ přerývaně s návaly pláče a slzami v očích vypovídal M.N.

Muž z Prahy, který je jak sám řekl, spokojený manžel a otec tří synů. V Praze se věnoval podnikání, kterého ovšem zanechal kvůli tomu, aby se mohl co nejvíce věnovat rodině a pomáhat manželce. Ta rovněž podniká, mimo jiné mají obchod s africkým zbožím, pletou africké účesy.

„Rozhodně jsem si na tom nevydělal žádný značný obnos. Tak sto, sto padesát tisíc. A za to mám jít na 12 let do vězení?“ ptal se nahlas před soudem M.N. Ten také před soudem vyjmenoval seznam odběratelů či překupníků, kterým něco prodal a něco prý rozdal.

Za hlavního strůjce, který jej k organizování poslední cesty, kdy se policistům podařilo skupinu prakticky zlikvidovat, označil nejstaršího z party R.K. z Jihlavy. Ten prý ho různě vydíral a nutil k obchodu s kokainem. Takové obvinění R.K. zásadně odmítnul. Jeho vystoupení pak byl přes hodinu trvající teatrální monolog, kdy si sám odpovídal na často pokládané řečnické otázky.

Část, kdy vysvětloval, proč vlastně se svými dvěma kamarády, které sám označil, jako lidi, jež ve své stavební firmě zaměstnával, odjeli zadarmo na plně placenou dovolenou do Venezuely a ještě za to měl slíbeno odmazaní dluhu 20 000, vyvolala u mnoha v soudní síni úsměv.

„Byla to klukovina, myslel jsem si, že si budeme užívat. Pláže, drinky, ženy, znáte to,“ rozšafně se hájil muž, který jak se později ukázalo, ani sám žádnou stavební firmu nevedl, ale prý pracoval z různých důvodů jako organizátor stavebních profesí z ústraní. Dokonce mu nebylo ani divné, že se původní lákavý výlet zdarma do Brazílie změnil na cestu do Venezuely.

„No byl to taky Karibik, tak jsem si říkal proč si neužít,“ popisoval a zároveň ovšem mlhavě naznačoval, že jaksi počítal s tím, že by z výletu mohli „něco“ zpět dovézt. Vzápětí pak podrobně popsal strastí, které zažili jako rukojmí ve Venezuele, než se jim konečně podařilo vrátit se zpět do Holandska, odkud výpravu, bez vědomí milující rodiny, podnikl.

Zároveň také důrazně popřel, že by měl v zahraničí figurovat jako ten, kdo kurýry, které obchodníci vybrali na skutečný převoz drogy v plechovkách, hlídal jako garant české strany a za to měl dostat mimořádnou odměnu.

Proč vše neoznámil po návratu na polici, zdůvodnil tím, že nechtěl zkazit život M.N., který má rodinu s malými dětmi, Nicméně právě M.N., jenž ovládá angličtinu, uvedl jako hlavního organizátora drogových kšeftů.

Soud bude zřejmě i složitou bitvou advokátů.