Právník chce na protikorupční policii pozvat někdejší předsedy vlád Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka (oba soc. dem.) i Mirka Topolánka (ODS) a všechny členy jejich tehdejšího kabinetu.

A podle zjištění Práva by detektivové mohli jeho žádosti vyhovět. Ortmanovi se nelíbí, že státní zastupitelství pro Prahu-západ v pondělí zamítlo jako nedůvodnou Steinerovu stížnost proti stíhání.

To se týká nákupu zchátralé budovy bývalého kláštera ve Vidnavě na Jesenicku, ze které ministerstvo spravedlnosti už v roce 2005 chtělo udělat vůbec první detenční ústav pro odsouzené devianty, ale objekt za 29 miliónů korun dodnes nikdo nevyužívá. Pospíšilův resort na jeho rekonstrukci dodnes nesehnal peníze.

Jak Právo jako první informovalo, společně se Steinerem obvinili v únoru detektivové z protikorupční policie z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužití pravomoci veřejného činitele i někdejšího šéfa vězeňské služby Luďka Kulu.

Oběma mužům vyšetřovaným na svobodě hrozí až desetileté vězení. Tento týden absolvovali výslechy, při kterých znovu své obvinění podle Ortmana odmítli jako „totální nesmysl“.

Detenci nařídila vláda

Nemají prý osobní odpovědnost za to, že byl objekt ve Vidnavě zakoupen kvůli zřízení detenčního ústavu, plnili údajně jen nařízení vlády. Obhájce to podle svých slov doložil hned 21 listinnými důkazy, které při pondělním výslechu Steinera předal policii.

Je mezi nimi i usnesení z 19. ledna 2005, které přijala vláda premiéra Grosse a v němž podle Ortmana uložila tehdejšímu ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi zřídit detenční ústav.

„Ministr byl tedy zodpovědný za jeho realizaci, nikoli nějaký náměstek. Pak si ale tento úkol předávaly jednotlivé vlády jako horký brambor, měnili se premiéři i ministři. Takže navrhnu vyšetřovateli, aby byli předvoláni předsedové vlád Gross, Paroubek, Topolánek, ale budu chtít i všechny ministry jejich vlády, protože jde o kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru,“ řekl včera Právu Ortman.

Právě až za dob premiéra Topolánka nakonec vznikly dva detenční ústavy, avšak nikoli ve Vidnavě, nýbrž jako součásti věznic v Brně a Opavě. Nyní je v nich devatenáct deviantů.

Obhájce budou zajímat především vysvětlení bývalých ministrů financí, zda v době nákupu zchátralé budovy byly na zřízení detence finanční prostředky, či nikoli.
Policie totiž viní Steinera mimo jiné z toho, že jako ekonomický náměstek ministra měl při pořizování objektu vědět, že na jeho rekonstrukci a zavedení ústavu nejsou v rozpočtu peníze.

„Kdyby František Steiner nebo kterýkoli z úředníků nerespektoval usnesení vlády, a tedy právní předpis, tak by se dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. A on je stíhán proto, že ho respektoval,“ dodal Ortman, který rovněž navrhne zastavení stíhání klienta.

Tentýž krok hodlá učinit i Kulův obhájce Petr Toman, který rovněž neuspěl u žalobce se stížností proti obvinění, a i on chce slyšet výpovědi bývalých vládních špiček. „Návrhy kolegy Ortmana podporuji, protože jsou naprosto rozumné. Obvinění také považujeme za absurdní a budeme dělat vše pro to, aby bylo zastaveno,“ uvedl Toman.