Muž, který byl už v minulosti odsouzen za znásilnění osmi žen, dostal poslední trest za znásilnění třiačtyřicetileté ženy. Křivda se proti verdiktu bránil až u Ústavního soudu (ÚS), ten ale jeho stížnost ve čtvrtek smetl ze stolu.

K dopadení pomohlo DNA z místa činu

Křivda svou poslední oběť znásilnil na konci listopadu 2008 v Ostravě. V brzkých ranních hodinách si vyhlédl ženu, která právě vystoupila z trolejbusu. Odtáhl ji mezi domy, a přestože se bránila, podařilo se mu ji znásilnit. V rukou kriminalistů skončil až dva roky po útoku na základě stop DNA odebraných na místě činu.

Křivda ve své ústavní stížnosti zpochybňoval jak výpověď ženy, tak i analýzu DNA. Zařazení do detence je podle něj tak závažným zásahem do jeho práv, že se tak musí udát jen na základě nezpochybnitelných důkazů. Stěžoval si také, že soud rozhodl o uložení detence na základě znaleckého posudku jednoho znalce, který ho prý navíc vyšetřoval nesprávně a nedostatečně.

Detence je mimořádné opatření. Ovšem opatřené podklady jsou zcela dostatečné.soudce

Senát v čele se soudcem zpravodajem Janem Musilem ale konstatoval, že obecné soudy postupovaly při hodnocení důkazů pečlivě, neodbývaly Křivdovy námitky, kterými se naopak velmi podrobně zabývaly.

„ÚS potvrzuje, že detence je mimořádné opatření, které se dá připodobnit k ukládání mimořádného trestu, protože může vést až k doživotní detenci. Ovšem opatřené podklady jsou zcela dostatečné. Stěžovatel znásilňoval systematicky, trpí sexuální patologickou agresivitou. Dle znalců jde o úchylku v intencích lékařské vědy neovlivnitelnou léčebnými zásahy, pokud nebudeme počítat drakonické zásahy. K zásahu do práv stěžovatele nedošlo,“ prohlásil Musil.

Detence pro nenapravitelné těžké zločince

Soudci ÚS ale také současně upozornili, že v jiných případech, kdy by například počet předchozích sexuálních útoků nebyl tak vysoký, by mohlo být zkoumání dvěma znalci žádoucí. „To ale necháváme k úvaze zákonodárce,“ dodal Musil.

V zabezpečovací detenci mají končit nenapravitelní těžcí zločinci nebo psychicky narušení pachatelé. Brány detenčního ústavu už nemusí nikdy opustit, příslušný soud pouze každý rok přezkoumává, zda důvody detence stále trvají.