I když justice loni v prosinci pochybení uznala a podnikla co nejrychleji všechny kroky k nápravě, poslední slovo bylo na ministru spravedlnosti Jiřím Pospíšilovi, přesněji řečeno, na jeho úřednících. A ti si dali na čas.

Podle Jiřího Hovorky z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti podnět zkoumala tříčlenná komise a teprve po jejím schválení mohl ministr stížnost podat.

Pro porušení zákona ji Pospíšil podal k Nejvyššímu soudu minulý pátek, tedy dva měsíce poté, co ministerstvo obdrželo od Krajského soudu v Plzni podnět k jejímu podání. Přepočteno na peníze: za šedesát dní, kdy se podnět válel někde v úřednickém šupleti, může dostat Vebr odškodné kolem sta tisíc korun.

Přehmatu se dopustil soudce Okresního soudu Plzeň-sever při přeměně trestu obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody. Hříšníkovi vyměřil dvojnásobný pobyt za mřížemi, než měl původně dostat.

„Místo toho, aby rozhodl v poměru dva ku jedné, tedy za dvě neodpracované hodiny jeden den výkonu trestu, tak mu to přeměnil jedna k jedné,“ řekla Právu předsedkyně severoplzeňského soudu Iveta Zítková s tím, že celou věc s dotyčným soudcem už probrala.

„Je to samozřejmě pochybení, on ho také uznal,“ dodala.

NS vydal rozhodnutí už loni

Vebr dostal za drobnou kriminalitu 250 hodin obecně prospěšných prací. Z toho 72 hodin vykonal a zbytek mu soudce loni na podzim převedl na 178 dní odnětí svobody, přičemž správně to mělo být jen 89.

Pochybení o to více překvapuje, že Nejvyšší soud vydal začátkem loňského roku rozhodnutí, jak mají soudci při přeměně obecně prospěšných prací na výkon trestu postupovat. Jednoznačně je tam uvedeno, že přeměna trestů uložených před novelou trestního zákoníku, tedy do 31. 12. 2009, se má řídit poměrem 2:1.

Může se i soudit

„To se týká i tohoto případu. Samozřejmě rozhodnutí Nejvyššího soudu se má respektovat. Podle našeho právního názoru tím byl porušen zákon a já předpokládám, že nám ho Nejvyšší soud potvrdí,“ reagoval na případ místopředseda plzeňského krajského soudu Miloslav Sedláček.

Vebrovi měl trest vypršet na sklonku loňského roku. Dál ale sedí v žaláři v Ostrově nad Ohří. Přerušení výkonu trestu může nařídit jen Nejvyšší soud v rámci rozhodování o stížnosti pro porušení zákona. Na to má ale čas do 23. března, kdy Vebrovi „prodloužený“ trest oficiálně končí.

Vebr může požadovat po státu finanční kompenzaci za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebo podat ústavní stížnost za porušení základní listiny práv a svobod. Někteří právníci se shodují také v tom, že by uspěl i s žalobou na ochranu osobnosti. To vše vyjádřeno materiálně může z Vebra učinit boháče.