„Podali jsme podnět ke Krajskému úřadu, aby rozhodnutí Městského úřadu v Nepomuku přezkoumal,“ řekl Právu ředitel KVS Richard Bílý. Ten upozornil především na to, že komise, která posuzovala jednání myslivce jako porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, rozhodla, aniž by si vyžádala od orgánů veterinární správy odborné vyjádření, což je ze zákona povinnost.

„To bychom mohli zpracovat na základě výsledků vlastního šetření, kterém jsme provedli na místě s přihlédnutím k dalším důkazů ze spisového materiálu. Nemůžeme vyloučit, že po vyhodnocení všech okolností dojdeme k závěru, že se nejedná o přestupek ale o podezření z trestného činu a pak bychom byli povinni podat trestní oznámení,“ upřesnil Bílý.

Původně to policie jako trestný čin šetřila, ale s ohledem na podle jejího názoru nízkou společenskou nebezpečnost věc postoupila do správního řízení. Pokud ale veterináři dojdou k závěru, že byla naplněna skutková podstata trestného činu týraní zvířat, musela by jejich stanovisko policie akceptovat a trestní stíhání zahájit.

Čin odhalily skryté kamery

Tatar kladl železa několik měsíců v odchovně divokých kachen, která místním myslivcům patří. Netušil ale, že je přitom monitorován. Odhalily ho snímky ze skrytého fotoaparátu, který tam umístili členové plzeňské záchranné stanice živočichů. Ti objevili nebezpečnou past loni v září. Z fotek je patrné, jak myslivec s železy manipuluje, a také je na nich vidět chycená kachna, které čelisti uštíply plovák.

Nimrod dostal za týrání zvířat a zakázaný způsob lovu dvou a půltisícovou pokutu a další tisícovku musí zaplatit za náklady spojené se správním řízením. Lovecký lístek mu ale úředníci nechali. Protože se Tatar na místě vzdal odvolání, rozhodnutí je pravomocné.

Ekologům se nízký trest nelíbí

Ekologové považují trest za nepřiměřeně nízký. „Zakázanou past kladl zkušený myslivec, který musel dobře vědět, že porušuje několik zákonů. A co je ještě horší, bral sebou i dítě, kterému tak nebyl určitě nejlepším vzorem,“ reagoval vedoucí záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň.

Podle vedoucího odboru životního prostředí plzeňského krajského úřadu Martina Plíhala je možné už pravomocné rozhodnutí skutečně zrušit. „Stalo by se tak v případě, že nebylo vydáno v souladu se zákonem. A to my teď budeme posuzovat. Už jsme vyžádali příslušný spis a do měsíce bychom měli rozhodnout,“ uzavřel Plíhal.