Článek
Incident se stal v druhé polovině loňského března. Kešnera tehdy podle jeho slov popudilo, že se s ním nikdo nechtěl bavit o prospěchu, chování a docházce jeho potomků. Jeho hlasité projevy nevole tehdy zalarmovaly několik učitelů, zaměstnanců školy i jejího ředitele. Všichni si pak od agresivního muže vyslechli několik peprných výrazů. Před soudem se hájil, že mu jen „ujely nervy“.
Sedmačtyřicetiletý recidivista se před kantory a žáky druhého stupně za své jednání omluvil. Mluvil tiše a téměř nesrozumitelně. Naučený text odříkal a více už se nechtěl k incidentu vyjadřovat. Po chvíli shromáždění mlčky opustil.
Přímo se nabízí, aby se pachatel své oběti omluvil.
Ředitel školy Martin Kaftan i za učitelský sbor omluvu přijal. „Myslím, že se na to připravil v rámci možností,“ řekl Právu po vykonání rozsudku.
Na jeho průběh dohlíželi pracovníci probační a mediační služby. Vedoucí teplického pracoviště Emil Fleischmann zapochyboval o upřímnosti Kešnerovy omluvy. „Nicméně litera zákona byla tímto naplněna,“ připomněl.
Podívat se přišel i soudce
Jak se horkokrevný chlapík s omluvou vypořádá, se přišel podívat i teplický soudce Miroslav Čapek. Právě on „přilepil“ Kešnerovi k roční podmínce i omluvu, v podobných případech trest v Česku dosud nevídaný.
Pro Romana Kešnera byla veřejná omluva dostatečným trestem.
„Soudcům to umožňuje nový trestní zákoník a zejména v případě verbálního napadení druhé osoby, konkrétně při trestném činu výtržnictví, se přímo nabízí, aby se pachatel své oběti omluvil,“ zdůvodnil Čapek své rozhodnutí.
Pro Kešnera byla podle něj při jeho povaze veřejná omluva větším trestem, než rok strávený ve vězení, kam by putoval, kdyby nařízení soudu ignoroval, nebo odbyl.
Kešner se přitom nařízené omluvě úspěšně vyhýbal. Dlouho se vymlouval na špatný zdravotní stav a poté dokonce požádal o milost prezidenta Václava Klause. Ten však neměl pro hulvátský výstup žadatele, navíc před zraky a slechy nezletilců, pochopení.