Článek
Jak Právo zjistilo, soudní znalec Michal Mazel, kterého nedávno obvinil z podjatosti vůči klientce obžalované z propagace neonacismu advokát Petr Kočí s tím, že má možná židovské předky, tak není sám. Podobně absurdní námitce čelil před půl třetím rokem i zmíněný brněnský soudce.
Když Kabelík 10. června 2009 vynášel rozsudek nad třemi účastníky prvomájové demonstrace pravicových radikálů z téhož roku na brněnském náměstí Svobody, označil ve zdůvodnění rozsudku vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera za psychopatického zločince.
Obžalovaní měli totiž na svých černých mikinách nápisy Eighty eight a číslici 88, což jsou podle pořadí písmen latinské abecedy symboly pro nacistický pozdrav Heil Hitler!. Na to okamžitě reagoval obhájce čerstvě odsouzených, advokát Kolja Kubíček. Podle doslovného písemného záznamu z hlavního líčení, který má Právo k dispozici, mu vadily právě „výroky o Hitlerovi, který zcela evidentně nebyl odsouzen a který nebyl válečným zločincem v tom smyslu právním“.
Že Hitler nebyl nikdy odsouzen, a není tak vinen, nemůže myslet vážně.
Na soudce proto podal námitku podjatosti. „Tyto výroky dávají tušit, že předseda senátu má zvláštní vztah k této trestné činnosti, a tedy i k pachatelům této trestné činnosti, a proto je podle mého názoru, ať už je to správně, nebo ne, podjatý ve věci,“ argumentoval Kubíček v námitce.
Kabelík, který, jak ukládá zákon, o námitce proti vlastní osobě sám rozhodoval, se z případu vyloučit odmítl. „Že Adolf Hitler nebyl nikdy odsouzen, a není tak právně ani válečným zločincem, nemůže snad ani myslet vážně,“ napsal poněkud emotivně do usnesení z 11. června.
Soudce odmítl námitku jako nedůvodnou
„Skutečnost, že svou zbabělou sebevraždou zabránil svému pravomocnému odsouzení v norimberském procesu, je naprosto nepodstatná, když stejně jako o něm lze uvažovat i o jiných vůdcích fašistického Německa, kteří se nedožili konce 2. světové války, např. Josephu Goebbelsovi nebo Reinhardu Heydrichovi,“ smetl soudce námitku jako nedůvodnou s tím, že obdobný názor musí mít každý průměrně demokraticky smýšlející a v historii se orientující občan jakéhokoli státu.
„Myslel jsem to tak, že on rozhodoval bez znalosti věci. To byl ten problém,“ vysvětluje dnes s odstupem svou námitku advokát Kubíček. „Šlo o odbornost a takovou zaujatost toho soudce,“ řekl Právu Kubíček. Sám prý dokonce odsuzuje poslední mediálně známý případ námitky podjatosti kvůli „židovství“ na soudního znalce Mazla.
„Ten útok považuji za velice netaktní a špatný. I kdyby byl – jako že není – Žid a měl k tomu vztah, vůbec by to neznamenalo, že není objektivní. Tam by se spíš dala předpokládat znalost věci. Takže ten postup advokáta byl nejen nesmyslný a netaktní, ale z mého hlediska přímo zavrženíhodný,“ podotkl Kubíček.