Tehdy uznal soud Hučína vinným i z pobuřování a hanobení státu světové socialistické soustavy, o šest let později však rehabilitační soud stíhání pro tyto dva skutky zastavil a snížil nepodmíněný trest z 30 na 20 měsíců.

Soud vycházel z loňského rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který vyhověl Hučínově návrhu na obnovu řízení a povolil nové rozhodnutí o trestu. "Nemohli jsme rozhodovat o vině, protože ta je dána. Zohledňovali jsme všechna kritéria včetně motivu i doby, v níž k trestné činnosti docházelo. Žádné jiné rozhodnutí však nepřicházelo v úvahu," řekla dnes předsedkyně senátu Žaneta Steinbachová.

Hučín: chtěl jsem zničit bustu Gottwalda

Podle soudu se Hučín trestných činů dopustil tím, že si na konci 70. a počátku 80. let minulého století neoprávněně pořídil dvě pistole a kulovnici. V roce 1982 údajně zorganizoval vloupání do rodinného domu v Brodku u Přerova s cílem odcizit z něj kulovnici. O rok později se podílel na výbuchu před domem agenta komunistické Státní bezpečnosti (StB), který na něj donášel.

Hučín nejprve vinu popíral, později uvedl, že si zbraně pořídil proto, aby mohl v Přerově zničit bustu Klementa Gottwalda jako symbol totality. Několik let usiloval o to, aby byl rozsudek z roku 1984 zrušen jako celek. Proti dnešnímu rozsudku se hodlá odvolat.

Další Hučínovy procesy

Okresní soud v Přerově loni v prosinci zprostil Hučína obžaloby z nedovoleného ozbrojování, za něž ho komunistická justice v roce 1977 odsoudila k devíti měsícům nepodmíněně. Hučín je však stíhán i pro sedm trestných činů, kdy podle obžaloby v 90. letech jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny.

Soudní jednání bylo přerušeno, protože okresní soud čekal na verdikt Ústavního soudu o nutnosti bezpečnostních prověrek u advokátů. Ústavní soud v lednu rozhodl, že prověrky advokátů nejsou nutné.