Děsivé způsoby výchovy, které se odehrávaly podle svědků opakovaně, nakonec skončily u vyškovského soudu.

Žena s trestem nesouhlasila a odvolala se ke Krajskému soudu v Brně, ten však odvolání odmítnul jako bezdůvodné. Matka, která se k dovolacímu soudu sama nedostavila, protože je údajně nemocná, tvrdila, že své děti nebila. Holčičky prý jsou náchylné k tvorbě modřin.

Popisované události přičítala prostřednictvím svého obhájce především k účelovým tvrzením babičky děvčat a příbuzných z manželovy strany, které ji jako matku záměrně obviňují, aby jí byly děti odebrány.

Děti lhát nemohly, usoudili znalci

„Cítí se nevinna, dcery občas prý dostaly pouze na zadek nebo pohlavek,“ citovala z odvolacího spisu předsedkyně senátu Marta Ondrušová. Soud však odvolání zamítnul s tím, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, a také proto, že výpovědi sester, které podle znalců trpěly syndromem týraných dětí, nepovažoval za vylhané. Za hodnověrné uznal rovněž výpovědi babičky děvčátek a dalších svědků.

„Děti byly při posuzování skutku ve věku, kdy podle znalců nedokážou účelově lhát a jejich výpovědi byly zcela spontánní a pravdivé,“ vysvětlila předsedkyně senátu. „Ani výše trestu nemůže být považována za nepřiměřenou. Za tento zločin byla žena ohrožena sazbou v rozmezí od dvou do osmi let,“ souhlasila se zamítnutím odvolání státní zástupkyně Petra Balajová.