Hlavní obsah

Těžcí epileptici za volant nesmějí, ale ohlídat se to nedá

Novinky, Petr Nový

Mohou lidé trpící epilepsií řídit automobily? Otázka se objevila v souvislosti se sobotní tragickou nehodou v Hradci Králové, při které zemřely dvě děti. Řidiče mohl postihnout epileptický záchvat, což naznačil krátce po nehodě jeho spolujezdec. Řidič údajně touto nemocí a souvisejícími záchvaty trpí delší dobu.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Epilepsie je neurologické onemocnění, které se projevuje záchvaty, při kterých pacient často ztrácí vědomí. Podle oficiálních statistik jí trpí zhruba jedno procento populace, reálná čísla jsou ale zřejmě vyšší. Otázka právní odpovědnosti za chování, jehož se člověk dopustí během epileptického záchvatu, není úplně jednoznačná. Lékaři se shodují, že těžcí epileptici nemají za volantem co dělat, v praxi jim v tom ale spolehlivě zabránit nelze.

Podle tvrzení spolujezdce postihl epileptický záchvat řidiče, který v Hradci usmrtil dvě děti. Vyšetřování nehody ukázalo, že řidič nejdříve do dětí na přechodu nacouval, poté se auto rozjelo dopředu. Policie ho obvinila už v neděli z usmrcení z nedbalosti, za což mu v případě prokázání viny hrozí až desetileté vězení. Soud už ho poslal do vazby. Ke zdravotnímu stavu muže se policie nevyjadřuje, ale vyžádala si v tomto oboru znalecké posudky. [celá zpráva]

BEZ KOMENTÁŘE: Záběry z místa tragické nehody v Hradci KrálovéVideo: Ludmila Žlábková, Právo

Lékaři zatím informovat nemusí, to se změní

Povinnost přezkoumání zdravotního stavu řidiče má podle současné právní úpravy pouze obec, lékař může a nemusí informovat příslušný obecní úřad. Od 1. ledna 2012 však bude platit novela zákona o silničním provozu, kdy lékař bude mít za povinnost informovat obecní úřad v případě, že zjistí jakékoliv zhoršení zdravotního stavu.

Podle zákona o silničním provozu zdravotní způsobilost posuzuje posudkový lékař. Ten v konečné fázi určí, zda je žadatel o řidičský průkaz či řidič zdravotně způsobilý k výkonu řízení motorových vozidel. Jsou tři možnosti - je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, může řídit s podmínkou nebo je nezpůsobilý.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Na místo, kde se stala tragická nehoda lidé přinášejí svíčky a květiny.

Neléčená nemoc

„Léčení pacienti řídit mohou, pokud dodržují pravidelné prohlídky a správně berou předepsané léky,“ řekl dopravní psycholog Martin Kořán v České televizi.

Podle Kořána jsou ale problémem pacienti, kteří předepsané léky neberou, jak mají. „Ti mohou snadno dostat záchvat zcela nečekaně,“ řekl Kořán s tím, že léčení pacienti často poznají, že se záchvat blíží.

Úřad nemá zprávu o nemoci

„Provádí se to formou posudku o zdravotní způsobilosti k řízení vozidel, kde se stanovuje, že daná osoba není způsobilá k řízení motorových vozidel, nebo je způsobilá s omezením,“ řekl Novinkám Roman Hodek, který má na starosti správní řízení v evidenci řidičů na pražském magistrátu. Takovým omezením může být například zákaz řízení v noci a podobně.

Přitom samotné zjištění epilepsie neznamená automaticky zákaz řízení, záleží na zprávě lékaře. Tyto záležitosti upravuje vyhláška 277/2004. Úředníci přitom nedostávají od lékařů informace o zdravotním stavu dané osoby, jen informaci, že došlo ke změně jeho zdravotní způsobilosti. Posudek se vydává na omezenou dobu, po níž bude pacient znovu posouzen.

Správní řízení

Jakmile se zdravotní posudek dostane na úřad spravující agendu řidičů, ten si prověří, jaká řidičská oprávnění osoba má a jaká jsou případná omezení z toho vyplývající. „Pokud tedy na základě zdravotního posudku vyvstanou nové okolnosti, úřad zahájí správní řízení o odnětí řidičského průkazu nebo o podmínkách omezení tohoto povolení,“ doplnil Hodek.

Celý proces pak končí rozhodnutím ve správním řízení.

Formy epilepsie
1.Jednoduché parciální záchvaty – postihují pouze část mozku a dočasně naruší některou oblast, zpravidla zrak, sluch, hmat nebo myšlení. Při takovém záchvatu pacient neztrácí vědomí.
2.Komplexní parciální záchvaty - postihují širší oblasti mozku, pacienti provádějí automatické pohyby jako mrkání, mlaskání nebo i chůze. Obvykle dochází k narušení vědomí a poruše paměti.
3.Generalizovaný záchvat bez křečí (tzv. ABSENCE) – postižen je celý mozek. Porucha vědomí je náhlá a krátká. Pacient přeruší veškerou činnost a strnule hledí. Když porucha odezní, vědomí se okamžitě zotavuje a postižený si ani nemusí být vědom, že se něco stalo.
4.Generalizovaný záchvat s křečemi – výpadek vědomí doprovázený křečemi, nejcharakterističtější příklad epilepsie. Záchvat trvá několik minut. Návrat do normálu pak zabere další minuty i hodiny.

Epileptik musí u neurologa podepsat, že by neměl řídit 

Pokud je člověk postižen těžkou formou epilepsie a pravidelně dochází na neurologická vyšetření, musí u lékaře do karty pacienta podepsat, že byl seznámen s tzv. antiepileptickou životosprávou, to znamená, že nesmí lézt do výšek, potápět se do hloubek, pracovat s chemikáliemi či s otevřeným ohněm, pít alkohol a v neposlední řadě také řídit motorové vozidlo.

Pacient podpisem souhlasí, že se těmito pravidly bude řídit. Pokud by pak způsobil v záchvatu škodu, například právě motorovým vozidlem, je za ni právně odpovědný.

Neurologové oslovení Novinkami se shodují, že epileptici s těžkými záchvaty řídit nesmějí. Kdo chce sednout za volant, musí být alespoň rok bez záchvatu a jeho EEG nesmí vykazovat tzv. grafoelementy specifické pro epilepsii. Problém je, že řada epileptiků má EEG "čisté". Z elektroencefalografu se navíc spolehlivě nepozná, zda pacienta před vyšetřením postihl záchvat.

Z praxe je známo také množství případů, kdy pacienti "křečují" i několik let, aniž by svůj stav řešili.

Reklama

Výběr článků

Načítám