Hlavní obsah

Pokáraná šéfka plzeňských žalobců rezignovala

Právo, Patrik Biskup

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Plzeň

Po čtrnácti letech končí v čele Krajského státního zastupitelství v Plzni Marie Poláková (59), kterou minulý měsíc uznal kárný senát Nejvyššího správního soudu v Brně (NSS) vinnou z toho, že se snažila svého podřízeného svléci z taláru v rozporu se zákonem. Šéfka západočeských žalobců sama podala rezignaci jak na vedoucí post, tak i na funkci státního zástupce.

Foto: Patrik Biskup, Právo

Marie Poláková

Článek

„Už jsem svůj odchod avizovala dříve. S kárným řízením to nijak nesouvisí. Mám už důchodový věk a chystám se na další etapu života,“ řekla Právu Poláková.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Palečkové obdržel šéf resortu písemné oznámení o vzdání se funkce Marie Polákové minulý týden. „Důvod rezignace tam ale uveden není,“ dodala Palečková s tím, že tento postup je v souladu se zákonem o státním zastupitelství.

„V takovém případě funkce státního zástupce zaniká automaticky uplynutím dvou kalendářních měsíců od doručení písemného oznámení ministru spravedlnosti,“ upřesnila.

Podřízeného obvinila na základě odposlechů

Poláková podle NSS chybovala, když na základě odposlechů v jiné trestní věci podala kárnou žalobu na jednoho ze svých podřízených, žalobce Libora Řeřichu. Právě na základě policejních odposlechů Poláková dospěla k podezření, že Řeřicha pomáhá s obhajobou svému známému podnikateli a různě se angažuje v jeho prospěch.

Vyžádala si proto další doplňující informace od policie, poté podala na Řeřichu kárnou žalobu a požadovala jeho odvolání z funkce státního zástupce. Žalobu ale NSS zamítl s tím, že odposlechy z jiného případu nejsou jako důkaz v kárném řízení přípustné. Řeřicha pak kárnou žalobu označil za šikanu a snahu o skandalizaci jeho osoby.

Na to reagoval tehdejší pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula a na Polákovou podal kárnou žalobu. Postup Polákové pak NSS označil za chybný s tím, že není možné použít citlivé informace získané z policejních odposlechů v rámci trestního řízení pro kárnou žalobu, která řešila pracovněprávní vztahy. Od uložení trestu však soud upustil s odůvodněním, že v profesním životě Polákové šlo o výjimečný exces.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám