Z jednací síně plzeňského okresního soudu odešel v pátek nakonec nepotrestán,  samosoudce Josef Prach případ postoupil ke  kázeňskému vyřízení v rámci policie.

Podle žalobce Romana Šusťáčka se dvaatřicetiletý policista třikrát v jedné trestní věci nedostavil bez omluvy k hlavnímu líčení, ačkoliv pokaždé převzal předvolánku. V posledních dvou výzvách jej soudce dokonce upozornil na to, že jeho přítomnost u jednání je nezbytná a v případě další absence mu pohrozil postihem.

Série nešťastných náhod

Bergl u soudu řekl, že to z jeho strany nebyl úmysl, nýbrž jakási špatná souhra náhod. „Poprvé jsem zaspal, protože mi nezazvonil budík. Telefonoval jsem na soud, abych se omluvil, ale nikomu jsem se tam nedovolal. V druhém případě jsem měl ten den spoustu práce a úplně jsem zapomněl, že mám jít k soudu," hájil se policista.

"A do třetice to bylo tak, že jsem si napsal upomínku do mobilního telefonu, který se mi ale rozbil. Bylo to v době, kdy jsem se stěhoval a měl všechny své věci v pytlích. Předvolánku jsem tam někde zašantročil,“ vysvětloval soudu příslušník hlídkové služby, který u policie složí už deset let. „Mrzí mě to, jak to dopadlo. Byla to z mé strany hloupost,“ dodal druhým dechem.

Soudce v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že obviněný policista sice formálně svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu pohrdání soudem, ale na druhé straně v tom neshledal tak vysokou společenskou nebezpečnost. „Přihlédl jsem k tomu, že v jiných trestních věcech se k soudu jako svědek dostavoval. Zohlednil jsem také jeho kladné pracovní hodnocení, ze kterého plyne, že je aktivní nad rámec svých povinností a zaměstnavatel je s ním spokojen,“ uvedl soudce Prach. Verdikt je pravomocný, státní zástupce i obhájce se vzdali práva stížnosti.