Hlavní obsah

Na 2000 cizinců otročilo v českých lesích

Právo, Stáňa Seďová

Nejrozsáhlejší případ obchodu s lidmi a s jejich zotročováním v historii ČR se už rok nehýbe. Řeší to německá média i rumunská policie, ale česká strana stále ještě nezahájila úkony trestního řízení.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

A v lesích na Šumavě zřejmě ještě stále otročí naverbovaní Rumuni. Otřesné zneužívání pracovní síly cizinců začalo v roce 2009 ve vietnamské tržnici Sapa. Sem v době krize přišli zprostředkovatelé práce a nabídli vietnamským mužům a ženám, že budou zaškoleni a budou pracovat pro státní podnik Lesy České republiky (LČR).

„Vyvolávalo to důvěru, jenomže smlouvy, které podepisovali, byly v češtině a tlumočníkům je najímatelé pracovní síly neukázali. Navíc to byla smlouva o vzdělávání, podle které měli tito lidé zaplatit ještě 500 korun za to, že budou sázet stromky,“ popsala první nábor advokátka Štěpánka Miková, která s kolegy zastupuje více než sto poškozených.

Pokračovalo to náborem na území Česka i v domovských státech pracovníků. Nakonec v českých lesích pracovaly nejen skupinky Vietnamců, ale i Rumunů, Ukrajinců, Mongolů, Slováků a Bulharů. Byly však od sebe odtržené, takže si nemohly předávat zkušenosti nebo se vzájemně varovat.

Jedli listy pelyňku

Podmínky, o kterých mnozí z poškozených ani nechtějí hovořit, totiž nahánějí hrůzu. „Ze svědectví víme, že hladověli. Občas jim přivezli rýži nebo nějaké základní potraviny. Takže mnozí sbírali, co našli v lese, dokonce někteří tvrdí, že jedli i listy pelyňku. A to není zdaleka všechno,“ svěřila Právu advokátka.

„Některým z nich bylo vyhrožováno násilím a fyzickou likvidací. Nyní jsme zjistili, že ti, kteří je hlídali, i zprostředkovatelé prací u sebe nosili neustále zbraně. Když se cizí dělníci například zranili při práci s pilou, mnohdy nebyli ošetřeni,“ dodala.

Některé muže, kteří se kvůli zranění nemohli zapojit do práce, podnikatelé prostě odvezli za hranice a nechali je tam napospas osudu.

O nelidských poměrech, za kterých tu lesní dělníci pracovali, aniž by za to kdy dostali zaplaceno, se mluví v sousedním Německu. Věnují se jim orgány činné v trestním řízení v zemích, kde byly tyto nábory prováděny.

Lesy ČR z obliga

Ještě hrůznější obraz dotváří fakt, že tito lidé zprostředkovaně pracovali pro státní podnik České republiky. Ten ale odpovědnost necítí.

„Lesy ČR výběr dělníků a kontrolu dodržování zákonem stanovených povinností v oblasti pracovněprávních záležitostí smluvními partnery nemůžou ovlivnit. Uvědomujeme si závažnost situace a potřebu jejího řešení do budoucna, a to i přesto, že jde o pracovníky, kteří nejsou s Lesy ČR v žádném smluvním vztahu,“ prohlásil letos v březnu Zbyněk Boublík, mluvčí Lesů ČR.

Na dotaz Práva, kam po více než třech měsících státní podnik dospěl, zněla odpověď velmi podobně. „K odhalování, prověřování, sankcionování a zjednávání nápravy mají rozsáhlé kompetence kontrolní organizace a orgány,“ odpověděl Josef Svoboda z Lesů ČR s tím, že jim není známo, že by v tuto chvíli na Šumavě pracovali lidé z Rumunska.

„Lesy ČR žádné agenturní zaměstnance nevyužívají a nespolupracují s žádnými takovými agenturami,“ dodal Svoboda.

Za „stromkaře“ pokuty

Jenomže v tom je právě problém. Na tyto práce dodává pracovní síly státnímu podniku společnost Less & Forrest, jejímiž subdodavateli byly menší agentury a firmy.

„V souvislosti s kauzou stromkařů byly doteď společnosti Affumicata, a. s., uloženy pravomocné pokuty v celkové výši zhruba 1,4 miliónu korun a rovněž jí bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání,“ sdělil Právu Petr Sulek, tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

„Státní úřad inspekce práce rovněž zjistil porušení u společností Madera servicio, s. r. o., a Less & Forrest, s. r. o., ale nyní nejsou ukončena další správní řízení s těmito dalšími subjekty, které jsou s kauzou spojovány,“ dodal Sulek.

„V kauze figurují stále stejní lidé. Navíc podle našich informací existuje důvodná obava, že v podobných podmínkách ještě pracuje skupina Rumunů někde na Šumavě,“ dodala Miková.

Přestože Útvar pro odhalování organizovaného zločinu právní zástupci dělníků upozorňovali na tyto kruté praktiky už na jaře roku 2010, stále se poškození nedočkali řízení.

„Získáváme informace, vyhodnocujeme je a analyzujeme nové skutečnosti, ale ještě nebyly zahájeny úkony trestního řízení. Proto taky k případu nebudeme poskytovat žádné informace,“ sdělil redakci mluvčí ÚOOZ Petr Hanták.

Více než rok se tedy dělníci dožadují slíbených odměn a potrestání lidí, kteří s nimi tak nelidsky zacházeli. I když bojovat se jich rozhodla sotva desetina.

„Už jsme podali přes padesát trestních oznámení. Zastupujeme zhruba stovku klientů, stále přibývají noví. Dle informací ministerstva práce a sociálních věcí je poškozených zhruba 1500 až 2000. Ale máme zprávy z Rumunska, že se nacházejí stále další lidé, kteří u nás zažili tyto otrokářské podmínky, takže těžko říci, kolik lidí si tím prošlo,“ obává se obrovského počtu poškozených pražská advokátka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám