Policejního šéfa odsouzeného za čachry s odměnami podržel odvolací soud

Městský soud v Praze v neveřejném jednání rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání s tím, že jednání obžalovaného není trestné. Soudu nižšího stupně naznačil, že v tomto duchu má také zhodnotit důkazy a znovu rozhodnout.

Předsedkyně odvolacího senátu Jarmila Löffelmannová označila odsuzující verdikt své kolegyně Ivany Hynkové dokonce za zcela nezákonný. „V tomto případě je třeba zdůraznit, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces, na který má každý obžalovaný právo,“ napsala v závěru svého rozhodnutí Löffelmanová.

Čížek podle spisu hospodařil s odměnami nestandardně. Nejprve vybraným kolegům oznámil, že jim navrhl odměnu, ale současně jim sdělil, že část z ní mu musí vrátit, aby mohl spravedlivě ohodnotit i ostatní. Zdůvodnil to příliš vysokým nastavením odměn ministerstvem vnitra. On měl podle svých slov v úmyslu vydat nižší odměny většímu počtu policistů.

Minimálně pět policistů tak koncem roku 2009 obdrželo pětitisícovou odměnu, ze které dva a v jednom případě dokonce tři tisíce korun museli vrátit Čížkovi. Ten si peníze nechal u sebe a vrátil je až po půl roce, kdy začalo trestní řízení. Podle soudkyně Hynkové byla vina Čížkovi prokázána v plném rozsahu.

„Záměrně se chtěl obohatit. Část odměn od svých kolegů vybral, i když už byl postaven mimo službu. O ničem navíc neinformoval svého nástupce ve funkci vedoucího policejního oddělení Zahradní Město. Finanční částku si ponechal šest měsíců. A vrátil ji fakticky až ve chvíli, kdy bylo zahájeno trestní řízení, na konci května roku 2010,“ prohlásila Hynková po vynesení rozsudku.

Podle předsedkyně odvolacího soudu ale Hynková zcela pominula to, že šlo o léta akceptovaný způsob, kdy se přistoupilo k určitému rovnostářství. „Nic víc, nic míň. Toto přerozdělování odměn není jednáním, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele,“ uvedla Löffelmanová.

Čížek nestojí před soudem poprvé. Loni v dubnu usedl na lavici obžalovaných kvůli tomu, že pro své známé zjišťoval důvěrné informace z interní databáze ministerstva vnitra a jak sám přiznal, nechal si za to od nich platit.

Soudce tehdy případ postoupil jako přestupek ke kázeňskému vyřízení v rámci policie. Z toho ale Čížek unikl, neboť krátce nato odešel na vlastní žádost do civilu a jeho nadřízený už nestihl rozhodnout.