Šedesátiletý vrah, trpící agresivním sadismem, je od minulého měsíce na svobodě. Nastoupil ochrannou léčbu tak, jak mu to nařídil po odpykání trestu soud.

Rodiče zavražděné ženy jsou ale zděšeni, neboť Pícka není v zabezpečovací detenci určené právě pro tyto pro osoby s vysokou mírou nebezpečnosti pro společnost, ale léčí se v psychiatrickém zdravotnickém zařízení v Dobřanech. Odtud je riziko útěku vyšší.

„Už jsme od rodinných příslušníků poškozené dostali podnět, abychom soudu navrhli umístění dotyčného do detenčního ústavu. Zdůvodňují to tím, že žijí v představě strachu, že tento člověk nebude izolován a že jedině režim detence ho může eliminovat,“ prohlásil šéf Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih Zdeněk Slepička s tím, že zastupitelství bude o přeměně vážně uvažovat.

Pozůstalí mají navíc ještě v živé paměti údajné Píckovy výhružky po rozsudku o tom, „že na řadě jsou teď oni“.

„Bojí se, že přijde a vyvraždí je,“ řekl Právu zdroj  blízký rodině. Ta o tom nechce s médii hovořit. „Jsou teď na tom psychicky hodně špatně. Po jeho propuštění se jim to zase všechno vrací,“ dodal zdroj.

Mladá maminka si v roce 1991 podala inzerát, že shání někoho na hlídání dítěte. Ozval se i Pícka a ženu 7. května dopoledne navštívil. „V úmyslu dosáhnout svého sexuálního uspokojení opakovaně udeřil poškozenou lahví do hlavy, poté jí loveckou dýkou zasadil šestnáct bodnořezných ran do hrudníku, dvě bodné rány do levého předloktí a dvě bodnořezné rány do pravého stehna a levého kolena,“ píše se v rozsudku z roku 1992. Pícka pak vyskočil z bytu v přízemí oknem a chtěl utéci. Při dopadu si ale zlomil nohu a policisté ho tak mohli lehce dopadnout.

Choval se prý slušně

Během výkonu trestu se Pícka celkem třikrát dožadoval podmíněného propuštění, ale pokaždé soud jeho žádost smetl ze stolu. „Naposledy to bylo v roce 2008, kdy znalci jednoznačně uvedli, že je i nadále pro společnost extrémně nebezpečný a jeho pobyt na svobodě není možný,“ řekl předseda plzeňského soudu Jiří Levý.

Část trestu si Pícka odseděl ve Valdicích, od roku 2005 byl přeložen do Plzně. Během pobytu za mřížemi se choval slušně a snažil se na sebe nepoutat žádnou pozornost. „Patřil mezi bezproblémové jedince, kteří neporušovali vnitřní řád ani zákony,“ uvedl šéf plzeňské káznice Petr Folk. Podle zjištění Práva za ním pravidelně docházela na návštěvu jeho manželka se třemi jejich dětmi.

Pícka je v dobřanské psychiatrické léčebně umístěn na nejstřeženějším oddělení pod několika zámky a s mřížemi na oknech. „Máme ho pod dozorem 24 hodin. Případ tohoto pána je nám velmi dobře znám. Uvědomujeme si to obrovské riziko, kteří tito pacienti přinášejí pro společnost. Na druhé straně jsme jen zdravotnické zařízení, a přesto tady musíme takové lidi mít,“ řekl lékař Vladimír Šupina, který má v léčebně na starosti chod ochranné léčby.

Soudce: chránit poškozené

Zda nakonec Pícka skončí v detenčním ústavu, není vůbec jisté. Nejasný je totiž výklad trestního zákoníku, který řeší otázku, zda je možno zpětně změnit ochranné léčení na zabezpečovací detenci, která byla zavedena do právního řadu České republiky až zákonem v roce 2008.

„Nejprve se striktně hovořilo o tom, že rozhodnout o změně ústavního ochranného léčení na zabezpečovací detenci je možné jen u ochranných léčení uložených po nabytí účinnosti zmiňovaného zákona, tedy po 1. 1. 2009. Nyní už zase převládá názor, že by přeměna šla, a to s ohledem na to, že v první řadě by se měli chránit poškození a vůbec společnost. Já bych se takového rozhodnutí nebál,“ prohlásil plzeňský krajský soudce Eduard Wipplinger, který Pícku před 20 lety poslal za mříže.

Co je sadismus
Jedná se o úchylku, při které dochází k sexuálnímu uspokojení při trýznění a mučení, které může skončit až smrtí partnera. Léčit se prakticky nedá, většinou je vrozená, pevně zakomponovaná v osobnosti jedince. Potlačit se dá jen dlouhodobou psychoterapií, spočívající v posílení vědomé kontroly a změně postojů. Cílem je naučit devianta s úchylkou žít, aby se nestal delikventní.