Například třicátník z Trutnova, který dostal osmiměsíční trest domácího vězení za maření úředního rozhodnutí, strávil nakonec v domácím režimu jen tři měsíce. Pracovníci probační a mediační služby ho při kontrolách třikrát nezastihli doma, při dalších zjistili, že porušuje soudem vyslovený zákaz pití alkoholu.

„Šlo přitom o případ, kdy jsme udělení domácího vězení od začátku nedoporučovali,“ zdůraznil regionální vedoucí probační a mediační služby pro východní Čechy Martin Kracík.

„Byl nespolehlivý, v minulosti se dokonce dopustil násilí na své partnerce a tušili jsme, že když ho trestem domácího vězení ještě víc připoutáme k domovu, bude to ještě horší,“ vysvětlil Právu Kracík.

Odsouzený si tak nakonec zbytek trestu odseděl ve vězení a v současné době vykonává za jiný delikt alternativní trest veřejně prospěšné práce. Kracík proto zdůrazňuje, že domácí vězení rozhodně není vhodné pro každého a jeho udělení je potřeba pečlivě zvažovat.

Soud rozhodl navzdory doporučení

Trutnovský případ je jedním z pouhých pěti případů, kdy soudce rozhodl o domácím vězení i přes výslovné nedoporučení ze strany probační a mediační služby.

„Navrhovali jsme často, aby trest domácího vězení nebyl uložen, protože rizika spojená s jeho výkonem u konkrétního pachatele byla vysoká. Může to být jeho sociální situace, jestli je zaměstnaný, jaké má dluhy,“ vysvětlil Právu ředitel probační a mediační služby Pavel Štern.

Podle aktuálních údajů probační a mediační služby dohlížejí její pracovníci na 132 odsouzenců k trestu domácího vězení. Další na výkon trestu čekají. Soudy totiž už těchto trestů uložily 223 a v dalších skoro šesti stovkách případů probační úředníci zkoumají vhodnost jejich uložení.

Projekt, který má podle ministerstva spravedlnosti odlehčit přeplněným českým věznicím a ušetřit peníze za nákladnou péči o vězně, se tak rozjíždí i přesto, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) loni v létě zrušil kvůli pochybnostem o regulérnosti již vypsaný tendr na nákup monitorovacích náramků pro vězně a odsouzení jsou tak pod dohledem pouze prostřednictvím namátkových kontrol probačních úředníků.

Ředitel Štern si přesto rozjezd domácího vězení pochvaluje. „Namátková kontrola funguje dobře. Kontroly jsou třikrát čtyřikrát týdně a jakékoli nedodržení pravidel okamžitě hlásíme soudu,“ řekl.

Domácí vězení je v Česku ukládáno nejčastěji za maření výkonu úředního rozhodnutí (39%), tedy například neplatičům alimentů nebo lidem, kteří přes vyslovený zákaz řídili motorové vozidlo.