Peněžní ústav tvrdil, že bankomat na náměstí Republiky v centru Plzně vydal muži v srpnu předminulého roku 26 tisíc korun, tedy dvakrát tolik, než dal příkaz prostřednictvím své platební karty.

Štědrost bankomatu vysvětlila právní zástupkyně spořitelny tím, že šlo o lidské selhání, kdy do kazety pro tisícikorunové bankovky prý zodpovědný pracovník vložil dvoutisícovky. Jan S. nařčení z neoprávněného obohacení od začátku popíral, tvrdil, že si vybral pouze to, co mu bylo odečteno z účtu. A soud mu dal nyní za pravdu.

„Spořitelně se nepodařilo jednoznačně prokázat, že žalovanému byla skutečně vyplacena dvojnásobná částka,“ konstatoval soudce Kulawiak.

Bankomat byl podle záznamů spořitelny abnormálně štědrý dva dny. „Během této doby obdrželo dvojnásobnou částku sedmdesát držitelů platebních karet. Z nich pětašedesát již reagovalo a uznalo, že jim byla z bankomatu vyplacena dvojnásobná hotovost, než požadovali. Rozdíl už spořitelně uhradili, nebo ho splácí. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by zrovna žalovaný obdržel požadovanou hotovost v požadované výši,“ uvedla ve svém písemném vyjádření právní zástupkyně spořitelny Anna Stejskalová.

Svědci podpořili tvrzení obžalovaného

Jenže u soudu se ukázalo, že její tvrzení bylo pravdivé jen zčásti. Svědci, kteří peníze před Janem S. vybírali, u soudu potvrdili, že jim bankomat vydal dvojnásobek požadované částky. Jenže další klienti, co si vyzvedávali hotovost bezprostředně po Janu S., pod přísahou uvedli, že částku dostali správnou.

„Vybírala jsem osm tisíc korun a ty také dostala. Kdyby mě bankomat vydal víc peněz, určitě bych si toho všimla. Svědomí by mě nedovolilo si je nechat. Určitě bych je odevzdala,“ prohlásila Věra Opatrná.

Stejně hovořil i další z klientů Nikola Karpenko. „Vybíral jsem tisícovku. Kdybych dostal dva tisíce, tak to určitě zaregistruji. Nic takového se ale nestalo,“ prohlásil Karpenko.

A právě tito svědci podle Kulawiaka podpořili tvrzení obžalovaného. Soud se tak přiklonil k verzi, kterou argumentoval advokát žalovaného Robert Kaše. „Dvoutisícovky a tisícovky mohly být v té kazetě smíchané. Proto dostal můj klient pouze částku, kterou požadoval,“ prohlásil Kaše.

Podle soudce skutečně mohlo dojít k dalšímu pochybení, nebo dokonce úmyslnému jednání ze strany pracovníka, který kazety plnil. „Do balíku dvoutisícovek mohl být vložen paklík s bankovkami v nominální hodnotě tisíc korun,“ vysvětlil Kulawiak.

Spořitelna by se měla obrátit na zodpovědného pracovníka

Podle bývalého finančního arbitra a vedoucího katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy finanční správní Otakara Schlossbergera by v případě takové chyby bankomatu měla spořitelna uplatňovat škodu především na tom, kdo jej plnil.

„Jestliže bankomat skutečně vydával větší množství peněz, než měl, musela by banka každé osobě, co vybírala, dokázat, že vybrala víc, než měla v úmyslu, a přitom se z účtu odúčtovalo méně,“ sdělil dále bankovní expert.

Verdikt soudu není pravomocný. Obě strany se mohou odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí.