Samosoudce Petr Žanda na lavici obžalovaných posadil Petra Suchomela, tehdy vedoucího armádní zkušebny záchranných prostředků a padákové techniky, a testovacího parašutistu Jana Šturce.

Vyšetřování vojenské i civilní policie prokázalo, že na vině nebyl padák OVP 80, který se neotevřel (bez problémů slouží už třicet let), ani jeho záložní verze, kterou nestihl Syrovátka otevřít včas. Za tragédií vojáka, který jen několik dní před svou smrtí oslavil 30. narozeniny, je zřejmě „modulární nosný systém“, neodpovědnost odpovědných a neuvěřitelně komplikovaný systém kontroly v české armádě.

Modulární nosný systém (MNS) je soustava popruhů, které si na sebe voják před seskokem obléká a navléká a na které upevňuje vše, co ve styku s nepřítelem potřebuje. Není toho málo, voják má ve chvíli, kdy vyskakuje z letadla, na sobě zátěž nejméně půl metrického centu počínaje puškou, pistolí, střelivem, pancéřovanou přilbou a konče maličkostmi jako například buzola. A právě ostřelovací puška se podle vyšetřování měla zaplést Syrovátkovi do šňůr padáku. Ten údajně zazmatkoval a příliš pozdě se pokusil otevřít padák záložní.

Bývalý vedoucí zkušebny vinu popřel

Důchodce Petr Suchomel, před šesti lety, kdy se MNS zkoušel, vedoucí zkušebny a laboratoře záchranných prostředků a padákové techniky, v pondělí před soudem svůj podíl na vině a obvinění z obecného ohrožení důrazně popřel. „Ne já, ale někdo jiný, kdo nechal skákat vojáky bez potřebné kvalifikace, s nevhodně umístěným tlumokem a puškou, je vinen,“ řekl Suchomel před soudem.

Poukázal na to, že armáda postupně snížila počet zkoušek MNS na polovinu, nedodala desítky položek, které měly být zkoušeny, nekonaly se kontrolní seskoky s MNS a nikdo v armádě se nezajímal o doporučení laboratoře.

Zkoušky například vycházely z toho, že ostřelovací pušku má voják na tlumoku (navíc zkušebna používala jiný tlumok než parašutisté při seskoku). Syrovátka ji měl přes rameno. Armáda nechala uskutečnit testovací seskoky z výšek od 800 do 2000 metrů, chrudimští vojáci pak v osudový den skákali z pouhých 650 metrů.

Testovací parašutista měl mít stejné potíže

Obviněným i zároveň důležitým svědkem je zkušební výsadkář Jan Šturc. Podle obžaloby se měl dostat po jednom ze zkušebních skoků s MNS do podobných problémů jako Syrovátka a zatajil to. Šturc to před soudem kategoricky odmítl. Má za sebou více než 3300 seskoků a připustil, že Syrovátka jako nezkušený parašutista mohl mít při svém dvacátém a navíc tak složitém seskoku problémy se stabilizací (parašutista nevyskakuje s rozpaženými pažemi, ale musí si nejprve přidržovat mnohakilový tlumok, a až po otevření stabilizačního padáčku se může chovat jako normální parašutista).

„Až pak pravou rukou sevře uvolňovač hlavního a levou záložního padáku,“ přikývl Šturc.

Šokující byla i jeho vyjádření k průběhu zkoušek. Když se jej soudce Žanda například ptal, zda při zkušebních seskocích používal stejnou ostřelovací pušku jako chrudimští vojáci, jen se zasmál: „Tu by nám nikdy nepůjčili. Měli jsme jen obal na tu pušku, nacpaný na potřebnou hmotnost.“

Soud se zřejmě potáhne i v první instanci dlouhou dobu. V úterý pokračuje výslechem znalců, postupně soud shání Syrovátkovy nadřízené, kteří většinou působí na zahraničních misích na Balkáně a v Afghánistánu. Ukazuje se, že vyšší díl odpovědnosti nesou lidé z ministerstva obrany v Praze i Vojenského výzkumného ústavu v Brně, že dokonce soud v pondělí ještě neznal totožnost bývalého vedoucího projektu MNS, který z armády odešel před čtyřmi lety.