Podle obžaloby je Minařík, který si vydobyl renomé plánováním pumového útoku na Rádio Svobodná Evropa, vinen tím, že měl před 14 lety na Ukrajině za pomocí svých kolegů z někdejší KGB zinscenovat nehodu nákladního auta naloženého optickými vlákny a následně vyžadovat po pojišťovně 41 milionů korun.

Pojišťovna mu ale vyplatila jen 6,5 milionu korun a následoval řetěz sporů o tom, jak vlastně k nehodě došlo.

Obžaloba stojí zejména na výpovědi řidiče náklaďáku Miroslava Valenty. Ten sice několikrát změnil výpověď, naposledy ale u soudu potvrdil, že ho krátce za hranicemi na Ukrajině zastavili Minaříkovi přátelé, vytáhli ho z auta a to posléze zapálili. To u soudu ale popřel exagentův obchodní partner z Ukrajiny, podle kterého řidič zřejmě nezvládl svůj vůz a sjel s ním do příkopu, kde náklaďák následně vzplál.

Krajský soud už v Minaříkově jednání shledal pojišťovací podvod a exšpion dokonce nastoupil do vězení, kde si měl odpykat šestiletý trest, verdikt ale zrušil Nejvyšší soud s tím, že proces nebyl spravedlivý a nectil presumpci neviny.