Podle psychologů je jeho tragédie varováním pro nadcházející dny maturit a vysvědčení. Podobných tragédií může hrozit víc. A proto zdůrazňují: všímejte si dětí.

„Pokus o sebevraždu je reakcí na nenaplněné očekávání ze strany okolí. Mladý to potom vnímá jako své selhání,“ domnívá se primář Psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Brně Jiří Brančík.

Rodiče by si podle něho proto měli všímat, v jakém psychickém stavu se jejich dítě nachází. „Měli by také pochválit, povzbudit. Dítě by mělo slyšet, že pokud některou zkoušku nesloží nyní, existuje náhradní termín, svět se nezboří,“ uvedl psycholog, který sám před rokem řešil případ dívky, která se z takových důvodů rozhodla skoncovat se životem. „Málem nepřežila,“ vzpomíná primář vojenské nemocnice.

Dopis nechal v notebooku

Gymnazista Martin zmizel v pátek 6. května z místa bydliště. Rodiče našli v jeho notebooku dopis na rozloučenou a okamžitě zalarmovali policii. Ještě do půlnoci neúspěšně propátral terén policejní vrtulník s termovizí. Ani rozsáhlá víkendová pátrací akce s desítkami hasičů a policistů v rojnicích však nepřinesla šťastný konec. V neděli dopoledne našli chlapcovo tělo v nedalekém lese sami nejbližší.

„Vyhlášené pátrání bylo ukončeno a další informace s ohledem na pozůstalé podávat nebudeme,“ uvedla krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Ohledně způsobu úmrtí pouze zmínila, že výsledky pitvy budou známy až v úterý.

„Co to udělal? Nikdo to nechápeme,“ zaznívá od studentů gymnázia, kteří zapalují svíčky u originálního maturitního tabla Martinovy třídy.

„Byl to úplně normální kluk, jak se říká – v kolektivu oblíben. A že studium nepovažoval zrovna za smysl života... Prosím vás, který člověk v jeho věku to má jinak?“ zamyslela se jedna z Martinových učitelek. Přiznala, že jak studenta znala, podobného činu by se od něj nenadála.

„Martin skutečně nezvládl komisionální zkoušku. Býval by měl odloženou maturitu,“ potvrdil Právu ředitel gymnázia Miroslav Paulus.

Většinou sami pomoc nevyhledají

Vyšší psychický tlak, který mladé lidi ve zvláště vyostřených případech může dohnat i k pokusu o sebevraždu, vysvětluje psycholog Karel Humhal dvěma závažnými faktory.

„Za prvé je tento věk mezi osmnácti a dvaceti lety obdobím dospívání, které někdy označujeme jako druhá puberta. Tito mladí mají kritický postoj k životu a tím pádem jsou s ním snáze schopni skoncovat. Druhým důležitým momentem, je pak reakce dospělých. Jakou zpětnou vazbu dítě dostává, jaké budou následky, když neuspěje,“ řekl Právu Humhal. Že by sami vystresovaní studenti vyhledali pomoc odborníků, se bohužel v praxi nestává.

„V mé praxi se spíše setkávám s tím, že se na mě obracejí rodiče, kteří si nevědí s potomky rady, než že by mou pomoc vyhledávali maturanti,“ dodal Humhal.

Rozpoznat u žáka či studenta úmysl sáhnout si na život je podle královéhradeckého psychologa a vysokoškolského pedagoga Jana Laška velmi těžké.

„Ale nebývá to náhlý moment, spíš se tak stane po dlouhodobém a nesmyslném tlaku, často ze strany rodiny. Jde o masáž typu: musíš to udělat. Někdy význam maturity zbytečně dramatizují samy školy. Stavějí ji do pozice, že kdo bude při zkoušce neúspěšný, vše pro něj končí,“ uvedl psycholog, který se již s případy sebevraždy studenta ve své praxi soudního znalce setkal.

Důležité je podle něho nevytvořit z maturity celoživotní záležitost typu buď, anebo. Lépe je popovídat si, hledat další cesty. „Bohužel často nerealizované ambice rodičů se přesouvají na děti a ty jsou drženy velice přísně, aby dokázaly to, co rodič z údajně objektivních příčin nemohl,“ dodal psycholog.