Článek
Třiačtyřicetiletý inspektor policejního oddělení v Poběžovicích si ponechal tašku s peněženkou, kterou mu předala jako nalezenou věc agentka policejní inspekce. Soud jeho jednání posoudil jako zločin zneužití pravomoci úřední osoby.
Připomínalo mi to praktiky tajné policie za minulého režimu. Ale na druhou stranu s ohledem na její výsledek mají takové zkoušky svůj význam.
„Po prostudování spisu musím říci, že se mi celá tato akce policejní inspekce vůbec nelíbila. Připomínalo mi to praktiky tajné policie za minulého režimu. Ale na druhou stranu s ohledem na její výsledek mají takové zkoušky svůj význam a jsou na místě. Je to jeden z prostředků k očistění policie,“ uvedl při odůvodnění rozsudku samosoudce Jan Švígler.
Tašku, ve které byla peněženka se třemi stovkami a další drobnosti, převzal Svatoň v rámci dozorčí služby 12. prosince. Na oddělení byl v tu dobu sám. Nález podle žalobce Romana Šusťáčka nezaevidoval ani neuložil tak, jak mu to ukládají předpisy. Svatoň si ale stojí za tím, že si nic nepřisvojil.
Pověsil jsem jí nejspíš na kliku od dveří, a jak za ni někdo vzal, taška mohla sklouznout přímo do odpadkového koše.
„Igelitka byla mokrá, tak jsem jí někam pověsil, aby oschla. Mezitím jsem na ni zapomněl. Dělal jsem jiné věci a úplně jsem to vypustil z hlavy. Znovu se mi to vybavilo, až když za mnou přišla inspekce po několika týdnech,“ tvrdil u soudu Svatoň. Pak prý usilovně začal přemýšlet, kam se taška poděla.
„Napadlo mě jediné vysvětlení. Pověsil jsem ji nejspíš na kliku od dveří, a jak za ni někdo vzal, taška mohla sklouznout přímo do odpadkového koše a uklízečka ho omylem vynesla,“ prohlásil policista, který se přiznal, že se v té době potýkal s finančními problémy.
Soudce ale jeho legendě neuvěřil. „V úvahu připadaly dvě varianty. Jednak že na služebně vládne takový nepořádek, že se nalezená věc ztratí. A pak to, že ji někdo odcizil. Provedené důkazy soud přesvědčily o druhé verzi,“ řekl Švígler.
Mohl se obrátit na kolegy nebo nadřízeného, že převzal tašku a neví kde je, ať mu ji třeba pomohou hledat.
Podle něho soud přihlédl zejména na fakt, že tři dny poté, co obviněný přijal nalezenou tašku, se účastnil porady, kde se opětovně probírala metodika, jak postupovat právě při těchto situacích.
„Že by si po této poradě na přijatou tašku nevzpomněl, je velmi zvláštní až nepravděpodobné. Mohl se obrátit na kolegy nebo nadřízeného, že převzal tašku a neví, kde je, ať mu ji třeba pomohou hledat. Tohle ale neudělal, nikomu nic neřekl,“ vysvětlil Švígler.
Soudce upozornil také na to, že celá věc se může na první pohled zdát banální. „Opak je ale pravdou. Jednání takových policistů sráží nejen prestiž policejního sboru, ale i všech orgánů činných v trestním řízení,“ uzavřel Švígler.
Rozsudek není pravomocný. Obě strany si ponechaly lhůtu na případné odvolání.