Nové projednávání začne čtením spisu 7. dubna, teprve koncem měsíce soud opět vyslechne svědky.

Nejvyšší soud v prosinci doslova rozcupoval oba odsuzující rozsudky Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci a případ vrátil k novému projednání do Brna. Senát Jindřicha Urbánka došel k závěru, že rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, který Minaříkovi zpřísnil 4,5letý trest na šest let vězení, spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

„V řízení, které předcházelo tomuto rozsudku, bylo porušeno právo obviněného na spravedlivý proces, nebyly provedeny důkazy, které představují tzv. opomenuté důkazy a byla porušena zásada presumpce neviny,“ uvádí se v odůvodnění zrušujícího usnesení, které má Právo k dispozici.

„Soudem nebyly respektovány základní zásady trestního řízení. Celé trestní stíhání obviněného postrádá znaky nestrannosti a byla porušena uznávaná zásada rovnosti zbraní. Ve svém souhrnu tyto vady řízení představují extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy,“ ohodnotil Urbánkův senát rozsudek vrchního soudu.

Nedůvěryhodný svědek

Minařík, který v 70. letech coby agent StB navrhoval umístit v Rádiu Svobodná Evropa bombu, měl podle obžaloby nechat v roce 1996 na Ukrajině zapálit nákladní vůz s nadhodnoceným nákladem optických vláken své firmy Mink, aby pak od pojišťovny Kooperativa vylákal pojistné 40 miliónů korun.

Kooperativa nejprve na Minaříka podala trestní oznámení, policie ale případ odložila. Pak pojišťovna škodu uznala, vyplatila však Minaříkovi jen 6,5 miliónu korun s tím, že náklad měl ve skutečnosti nižší cenu.

Když firma Mink trvala na zaplacení pojistky v plné výši, následoval obchodní spor a opětovné trestní řízení. To stojí především na změně výpovědi řidiče nákladního auta Miroslava Valenty. Ten českým i ukrajinským úřadům pět let tvrdil, že náklad shořel při autohavárii, v roce 2001 však výpověď změnil a začal hovořit o přepadení, při němž náklad měli spálit přímo ukrajinští obchodní partneři Minaříka.

Minaříkova námitka, že Valenta (stíhaný i pro další podvody a podezřelý, že výpověď změnil za odměnu) je nevěrohodný, je jednou z těch, které Nejvyšší soud uznal.
Nižším soudům vytkl i to, že některé výpovědi svědků v průběhu hlavního líčení nepřipojily k důkazům, později jimi ale argumentovaly v rozsudcích, jiné důležité svědky navrhované obhajobou soudy nevyslechly vůbec.

Podle Nejvyššího soudu má Minařík pravdu i v námitce, že v jeho případě došlo k nadužívání institutu utajeného svědka. Minimálně v jednom případě nebyly podle soudu k utajení svědkyně splněny zákonné podmínky.

Minařík strávil ve věznici v Břeclavi necelý rok, Nejvyšší soud však už loni na podzim rozhodl také o přerušení jeho trestu.