Přestože mu při dvou následných dechových zkouškách zjistili více než dvě promile alkoholu, soudy ho prakticky nijak nepotrestaly a jeho stíhání bylo podmínečně zastaveno.

Rypův prohřešek se odehrál loni 8. ledna krátce po půlnoci v Brně. Hlídka městských strážníků tam zaznamenala auto, které v padesátce jelo rychlostí 67 kilometrů za hodinu.

Řidič vozidla Kia Ceed však následně nijak nereagoval na výzvy k zastavení a snažil se strážníkům ujet. Rychlost prý navíc zvýšil na stovku za hodinu a při několikakilometrové honičce projel nejméně jednu křižovatku na červenou.

Donutili ho zastavit

Hlídka jej ale nakonec dostihla a donutila zastavit. Při následné dechové zkoušce strážníci u dopadeného řidiče zjistili 2,01 promile alkoholu v dechu a přivolaní státní policisté při kontrolním testu naměřili o půl hodiny později dokonce 2,05 promile.

Přistižený se prý navíc choval k policistům arogantně a odmítl naměřené záznamy o dechové kontrole podepsat.

Nicméně policie jej obvinila z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky a Rypovi hrozil až rok za mřížemi.

Městské státní zastupitelství v Brně se věc rozhodlo řešit ve zkráceném řízení, kde soudu podalo návrh na Rypovo potrestání. Jenže samosoudce Městského soudu v Brně a nedávno vyhlášený Talent roku mezi právníky Michael Vrtek přistoupil k nečekanému kroku.

Soudce: Byl to jen exces

Po dohodě s obviněným a údajně i se státním zástupcem rozhodl loni v únoru o tzv. odklonu od trestního stíhání, které Rypovi okamžitě zastavil s tím, že věc vyřeší narovnáním.

Spočívalo v tom, že podplukovník složil 40 tisíc korun na účet soudu určený na peněžitou pomoc obětem trestných činů.

Dalších 40 tisíc pak poslal občanskému sdružení DebRA, které zapojuje lidi s vzácnou vrozenou vadou kůže do aktivního a plnohodnotného života.

Podle verdiktu soudce Vrtka bylo Rypovo jednání mimořádným excesem z jinak řádného způsobu vedení života a už jen samotné trestní řízení pro něj mělo prý výchovný charakter.

Státní zastupitelství se však nakonec s rozhodnutím soudu neztotožnilo a podalo proti němu stížnost, v níž upozornilo na to, že v případech, jako je ten Rypův, nelze věc vyřešit odklonem.

Odvolací brněnský krajský soud mu dal za pravdu a loni v květnu věc vrátil soudci Vrtkovi. Ten tedy nařídil hlavní líčení, vyslechl Rypa a loni v srpnu znovu rozhodl.

A opět výrazně ve vojákův prospěch. Stíhání podplukovníka podmínečně zastavil, a to na zkušební dobu jednoho roku. Během ní se podle verdiktu musí Ryp zdržet řízení jakéhokoli motorového vozidla.

Soud dokonce musel původně obviněnému vrátit jím složených 40 tisíc pro oběti trestných činů, druhou částku prý ale Ryp nebude po občanském sdružení DebRA požadovat.

Soudce Vrtek sice v rozsudku, jehož kopii má Právo k dispozici, konstatoval, že se Ryp žalovaného trestného činu skutečně dopustil, nicméně nesouhlasil s návrhem státního zástupce uložit mu podmínku a peněžitý trest.

Prý postačí už to, že Ryp daroval 40 tisíc korun zmíněnému sdružení, soud poukázal i na jeho 27 let kvalitní činnosti v armádě a dosavadní bezúhonnost. Případné potrestání by podle Vrtka mělo likvidační dopad pro jeho zaměstnání i soukromý život.

Zaprvé by prý ztratil bezpečnostní prověrku na stupeň „tajné“, čímž by dle názoru soudu přišel o práci v armádě. Má navíc tři děti a manželku bez zaměstnání, což by podle Vrtka mohlo rodině přinést závažné existenční problémy.

S jeho názorem znovu nesouhlasilo státní zastupitelství, které podalo stížnost k nadřízenému soudu. Ve stížnosti připomnělo, že Ryp v přípravném řízení vůbec nespolupracoval a odmítl vypovídat. Navíc už měl jednou při řízení auta problémy se zákonem.

Policie ho v květnu 2008 chytila za rychlou jízdu – povolenou sedmdesátku překročil o 45 kilometrů za hodinu.

Jenže tentokrát státní zástupce narazil. Krajský soud v Brně v listopadu jeho stížnost zamítl. Souhlasil s názorem soudce Vrtka, že by potrestání Rypa jeho rodinu prakticky zničilo.

Vesecká nereagovala

Brněnští žalobci pak udělali poslední možnou věc, která mohla případ zvrátit. Podali podnět pro dovolání. Jenže tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se s úřadem na konci loňského roku rozloučila tím, že dovolání odmítla podat. Ryp tak vyvázl bez trestu.

„Co prosím? To snad nemyslíte vážně? To ani nemá cenu komentovat. Napadá mě otázka, jestli to myslí všechny preventivní i represivní státní orgány s bezpečností silničního provozu v Česku skutečně vážně,“ reagoval rozhořčeně na informace o podmínečném zastavení Rypova stíhání ředitel dopravní policie Leoš Tržil.

V Rypově případu však bez debaty platí pořekadlo, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Přestože soudy jeho stíhání pravomocně zastavily, u armády nakonec skončil. Dokonce jej propustili i z Univerzity obrany, kde byl vedoucím Skupiny vojenského umění na katedře celoživotního vzdělávání Fakulty ekonomiky a managementu.

„K 31. prosinci 2010 byl podplukovník Ryp propuštěn z činné služby vojáka Armády ČR. Navíc od 1. ledna nemá k Univerzitě obrany Brno žádný pracovněprávní vztah, už u nás tedy neučí,“ upřesnil včera právník univerzity Petr Machálek.

Doplnil, že Rypovo propuštění nijak nesouvisí s jeho trestní kauzou, nýbrž s reorganizací uvnitř sboru, která znamenala rozsáhlé propouštění několika desítek vojáků na konci roku.