Hlavní obsah

Svědci nepotvrdili, že by bývalý dozorce Vondruška vězně týral a napadal

– Liberec
Právo, Barbora Silná

Fyzické násilí, jehož se měl liberecký exposlanec za KSČM Josef Vondruška dopouštět jako dozorce ve věznici v Minkovicích na přelomu 70. a 80. let na politickém vězni Jiřím Wolfovi, v pátek před senátem libereckého okresního soudu nepotvrdil žádný ze svědků.

Foto: Barbora Silná, Právo

Josef Vondruška (vpravo) před senátem libereckého okresního soudu

Článek

Jedním ze svědků byl bývalý vězeň Jiří Gruntorád, který vypovídal před soudem o tom, že dostával zkažené jídlo, popřel ale, že by ho Vondruška jakkoli fyzicky anebo verbálně napadl. „Nedopustil se na mě fyzického násilí a ani nemám poznatek, že by někomu jinému ublížil,“ řekl u soudu Gruntorád.

Dalším svědkem byl bývalý prokurátor a dnes soudce krajského soudu Karel Kostelecký, který pošetřoval stížnosti odsouzených. „Vězni si nejčastěji stěžovali na svá pracovní zařazení, to byly hlavní problémy Minkovic. Jednou jsem prošetřoval stížnost na špatnou stravu,“ podotkl Kostelecký.

Také bývalý náčelník věznice Miroslav Šimek u soudu řekl, že se nikdy nesetkal se stížností vězňů přímo na Vondrušku. Připustil, že ho sice kázeňsky šetřili, protože byl hlučný anebo jeho přístup k vězňů nebyl úplně taktický. „Jednou šel pomoci vězni v Minkovicích, který předstíral, že má infarkt, snažil se mu dát umělé dýchání. Při tom ho napadli železnými tyčemi další vězni a málem ho přitom zabili,“ vzpomínal Šimek.

Státní zástupce Miroslav Mareš viní 62letého Josefa Vondrušku ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Obžaloba mu klade za vinu činy, jichž se měl dopustit v letech 1979 a 1980 jako příslušník Útvaru Sboru nápravné výchovy ČSR v Nápravně-výchovném ústavu Minkovice.

Wolf: Bili nás všichni

„Podstatou jednání, kladeného mu za vinu, bylo opakované bezdůvodné fyzické násilí vůči jednomu z tzv. politických vězňů Jiřímu Wolfovi, který v minkovické věznici vykonával trest m. j. za trestný čin podvracení republiky,“ uvedl státní zástupce. Podle obžaloby měl Vondruška Wolfa zbít při předávání pošty nebo při výdeji jídla. Další z útoků se měl odehrát na Štědrý den roku 1979 při předávání dek na spaní.

Poškozený Wolf u soudu tvrdil, že bití ve věznici bylo na denním pořádku. „Bili nás všichni, kdo chtěl, si přišel zamlátit. Bili nás každý den pěstmi a fackovali nás,“ líčil u soudu Wolf.

Přiznal, že Vondrušku neznal jménem, ale poznal ho ve chvíli, kdy ho uviděl na fotografii jako poslance. „Nebyl mým vychovatelem,“ připustil Wolf. Na dotaz soudu, proč neobžaloval všechny dozorce, odpověděl, že mu bylo doporučeno, aby začal Vondruškou, který byl právě poslancem.

Vondruška se hájil i tím, že ani vychovatelé, ani dozorci nebyli zcela běžně v kontaktu se všemi odsouzenými.

Senát soudní líčení odročil, neboť se mu nepodařilo předvolat některé svědky.

Reklama

Výběr článků

Načítám