Zřejmě nejnebezpečnějším chovancem Ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Brně je 35letý dvojnásobný vrah. Trpí paranoidní schizofrenií a již před lety byl zbaven způsobilosti k právním úkonům.

„Měl nařízenou ambulantní psychiatrickou léčbu, tu ale nevykonával. Změnili mu ji na ústavní, z ústavu sociální péče ale utekl, po zadržení střídal psychiatrické léčebny. V nich postupně zavraždil dva spolupacienty,“ popsala stručně minulost vězně, který přímo učebnicově splňuje všechny předpoklady pro umístění do detence, mluvčí brněnského ústavu Dana Krejčířová.

A většina ostatních chovanců se od uvedeného příliš neliší. „Dalších pět spáchalo po jedné vraždě, jejich obětí se například stala matka, přítelkyně, malá holčička, kterou předtím pachatel znásilnil,“ vypočítává Krejčířová.

Poslední dva vězni trpí poruchou osobnosti, jeden opakovaně vyhrožoval odpálením výbušniny, druhý má na svědomí několik loupeží. Všem chovancům ústavu je společná kombinace kriminální kariéry s duševní poruchou.

Tři byli zbaveni svéprávnosti, a přestože setrvání vězňů v detenčním ústavu každoročně znovu posuzuje soud, nikdo zatím nebyl propuštěn. Nebezpečnému násilníkovi přitom může být pobyt zde prodlužován klidně do smrti.

Využití je zatím minimální

„Ústav má řád podobný jako nemocnice. Od budíčku přes výdej léků, práci s jednotlivými chovanci po společné vycházky, ovšem někteří vězni odmítají zcela vycházet z cel,“ uvedla Krejčířová.

Chovancům se věnuje speciální pedagog a psycholog, stejně jako ve vězení mají možnost návštěv.

Zdravotnický personál ovšem s nebezpečnými vězni nikdy nezůstává o samotě, vždy musí být přítomen také pracovník vězeňské služby. Protože kapacita zařízení není doposud ani zdaleka využita, jsou zatím všichni vězni ubytováni na celách samostatně. Ačkoli dvě v Česku doposud zprovozněná detenční zařízení pojmou až 200 lidí, jejich kapacita není zdaleka využita. Ústav v Opavě dokonce zůstal prázdný, a tak začal přijímat normální vězně.

Ministerstvo spravedlnosti před spuštěním prvního detenčního ústavu v lednu 2009 očekávalo podstatně větší ohlas. Po specializovaných věznicích pro násilníky a sexuální devianty totiž volala odborná veřejnost desítky let.

V únoru loňského roku proto dokonce ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) vyzval státní zástupce a ředitele psychiatrických léčeben, aby i ze starších kauz a dosavadních pacientů léčeben vytipovali případné adepty na zadržovací detenci.

Větší využití ústavů může přinést chystaná novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kterou Pospíšil předloží začátkem příštího roku Poslanecké sněmovně.

V rámci projednávání chce poslancům nabídnout možnost zavedení detence i pro zvlášť nebezpečné pachatele mladší patnácti let.