Článek
V souvislosti s aktuálním případem muže z Brna, jehož policie stíhá pro nebezpečné pronásledování bývalé milenky (za čtyři měsíce jí poslal přes 1500 SMS), vychází najevo, že podobných případů je mnohem víc. [celá zpráva]
Psychologové je označují za psychoteror.
Rozsah těchto hrozeb Právu potvrdila Martina Hronová z Informačního a poradenského centra ROSA, neziskové organizace na pomoc obětem násilí. „Stalking zažívá deset procent našich klientek. Scénář je podobný. Odešly od partnera či ho odmítly a ten je pronásleduje, protože je chce získat zpět,“ uvedla.
Oběti mohou žádat policejní ochranu
Například sedmnáctiletá Ivana odmítla nabídku k chození od o dva roky staršího mladíka. Ten si zjistil číslo jejího mobilu. Od té doby se dívka bála otevřít telefon. Nechutné nabídky sexu a výhrůžky střídaly prosby o schůzku.
„Na Ivanu čekal před školou. Když ji doprovázeli spolužáci, šel v odstupu několika metrů za nimi. Pak postával několik hodin před jejím bydlištěm. Psal jí maily, v noci zvonil na zvonek bytu. Posílal hanlivé SMS, dokonce i jejím učitelům do školy,“ popsala pro Právo případ jedné z klientek Zdena Prokopová, vedoucí SOS krizové linky ROSA.
Vysvětlila, že trvá-li stalking 4 až 6 týdnů, je namístě obrátit se na policii. „Ženy mohou vzhledem k tomu, že jde nově o trestný čin, požádat i o krátkodobou policejní ochranu,“ podotkla Prokopová.
Český právní řád ještě loni tento trestný čin neznal. Jeho zařazení mezi kriminální delikty umožnila až novela trestního zákoníku platná od letošního ledna. Hned počátkem března už například příbramští policisté ze stalkingu obvinili jednadvacetiletého mladíka.
Pronásledování je pak trestné už v několika zemích Evropské unie. V Rakousku patří mezi trestné činy od roku 2006, v Německu od ledna 2007.
Pronásledující si často myslí, že mají na druhého právo, vypěstují si k němu vlastnický vztah. „Když se oběť vzepře, odmítne se podřizovat, oni to cítí jako vzpouru. Proto usilují, aby se tento vztah změnil a oni připoutali opět oběť k sobě,“ vysvětlila Prokopová.
Brutálně ženu zabil
V Česku nebyl proveden oficiální průzkum stalkingu. Sociologickými sondami se zabývají pouze organizace, bojující s projevy násilí. Podle nich se s tímto jevem setkává až 17 procent populace. Těmto zjištěním odpovídá i evidence policie, která žel registruje i případy, kdy právě stalking skončil tím nejhorším způsobem – vraždou.
Jak ROSA uvedla v aktuální zprávě názvu Zemřeli zbytečně, již má Právo k dispozici, v létě 2010 došlo v Praze k případu, kdy policie správně vyhodnotila situaci, pachatele zadržela, ale ten později u soudu slíbil, že své ženě již nic neudělá a byl propuštěn. „Po pár hodinách se vrátil k bydlišti partnerky, vlezl po lešení oknem do bytu a brutálně ji zabil,“ uvádí zpráva.
Pozor na maily
Základní chybou obětí je, že se často stydí za to, že jsou terčem útoků pronásledovatele. Snaží se problém vyřešit samy; třeba tím, že se stýkají s pronásledovatelem. Pokud se někdo stane objektem stalkingu, měl by s obtěžujícím okamžitě přerušit všechny kontakty a vyhýbat se možným místům setkání.
„Pokud vás někdo obtěžuje maily, měňte adresy a čísla mobilního telefonu,“ radí Hronová s tím, že podobných případů řeší mnoho.
Údajům v České republice odpovídají i odborné analýzy ze zahraničí. V Itálii byla v roce 2006 zveřejněna studie, která ukazuje, že obětí stalkingu ze strany bývalého partnera se v průběhu života stalo 18,8 procenta žen.