Hlavní obsah

Žalobce žádá pro vora v zakoně výjimečný trest

Právo, Radim Vaculík
Praha
Aktualizováno

V budově pražského vrchního soudu začaly ve středu závěrečné řeči ve sledovaném případu tzv. vora v zakoně (kmotra kmotrů), údajného šéfa ruskojazyčných mafií v Česku. Žalobce pro Andranika Soghojana žádá výjimečný trest. Společně s pěticí dalších obžalovaných měl naplánovat a provést několik vražd.

Foto: ČTK

Andranik Soghojan u soudu

Článek

Státní zástupce Vladimír Mužík pro Soghojana navrhl výjimečný trest, kolem 25 let vězení, nikoli však doživotí. Výjimečné tresty v rozmezí od 15 do 22 let by podle žalobce měli dostat i dalších tři obžalovaní. U zbylých dvou souzených požaduje tresty od 12 do 15 let.

Jeden z obhájců obžalovaného Martin Klimo odmítl, že by byl Soghojan tzv. vorem v zakoně. Obžalobu označil za absolutní nesmysl a nelogický konstrukt.

„Důkazy odporují zákonu i formální logice. Navíc život pana Soghojana neodpovídá životu vora v zakoně,“ podotkl obhájce. Soghojan podle něj nežije podle kodexu vora, například má rodinu, účastní se společenských setkání a naopak nemá žádné tetování, i když je to znak vorů.

vor v zakoně

Tímto titulem se označuje hlava zločineckého gangu, tzv. zloděj ze zákona. Zákonem se v tomto případě myslí speciální norma vytvořená zločinci.

Tento člověk je většinou zkušený „mafián", který řídí podsvětí. Podle „zakona“ nesmí být ženatý, mít děti, nesmí být nikde zaměstnán, žije pouze z peněz získaných zločinem. Pojem pochází z ruštiny, na území bývalého SSSR také těchto vorů v zakoně působí nejvíce.

Kromě vedení organizace má leckdy za úkol urovnávat spory mezi zločineckými gangy, případně pomáhat jejich členům a také vychovávat nástupce.

„Soghojan tedy není vorem v zakoně, nenaplňuje ani jeden z jeho znaků,“ doplnil Klimo. Jeho klient je podle něj "bezvýznamný arménský bohatý podnikatel, rentiér".

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám