Podle obžaloby způsobili manažeři záložny a dalších spřízněných firem družstevníkům škodu kolem miliardy korun. Kromě trestů odnětí svobody soud všem odsouzeným vyměřil také zákaz působení ve vedení obchodních společností na dobu od čtyř do sedmi let.

Kromě Kalinského byli vinnými uznáni také Pavel Jendrulek, Petr Válek, Luděk Sedláček, Michal Hálko, Lumír Cvik, František Janda a Jiřina Slánská.

 

České přísloví Z cizího krev neteče je adekvátní příměr k tomu, jak záložna fungovala.soudce

 

Krajský soud v Ostravě se složitou kauzou zabýval od roku 2005. Spis má bezmála 30 tisíc stran a jen výčet skutků, které měli obžalovaní spáchat, četl předseda trestního senátu téměř dvě hodiny. Celou kauzu soudce Jiří Richter označil za extrémně náročnou zejména vzhledem k objemu celého spisu.

„Bohužel jsme jenom lidé a ne stroje. Proto jsme o vině rozhodli až nyní, ale s maximální mírou pečlivosti,“ řekl soudce.

Obžalovaní byli uznáni vinnými především z trestných činů porušování povinností při správě cizího majetku, ale také ze zneužití informací v obchodním styku a z podvodu, ať už dokonaného, nebo jen ve stadiu pokusu.

Peníze přelévali do dceřiné firmy

Soudce ve svém zdůvodnění zdůraznil, že manažeři 1. družstevní záložny Ostrava, potažmo personálně spřízněného Družstevního holdingu, zneužili nedokonalé zákony, které koncem 90. let upravovaly fungování takzvaných kampeliček. Peníze ze záložny přelévali do dceřiné firmy s názvem Družstevní holding, který je pak využíval k velmi nevýhodným finančním operacím, například k půjčkám, které nikdy nebyly vráceny.

"České přísloví Z cizího krev neteče je adekvátní příměr k tomu, jak záložna fungovala,“ konstatoval soudce.

Verdikt zatím nenabyl právní moci a lze očekávat, že se proti němu odsouzení odvolají. Nikdo z nich si zdůvodnění rozsudku nepřišel poslechnout, takže advokáti si ponechali lhůtu na případné odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Svého času největší kampelička v Česku

Zkrachovalá 1. družstevní záložna Ostrava byla svého času největší kampeličkou v zemi, zhruba 23 tisíc klientů jí svěřilo přes tři miliardy korun. V roce 1999 skončila kampelička v nucené správě, v následném soudním konkurzu dostali lidé zpátky pouze 252 miliónů korun, zbytek peněz se nenašel. Asi tisícovka klientů se vyplácení peněz vůbec nedožila.

V kauze bylo původně obžalováno 13 lidí, u tří z nich ale soud již dříve stíhání zastavil z důvodu promlčení a další dva byli odsouzeni v jiném procesu k podmíněným trestům.