Článek
V ústavní stížnosti Vaškůj trval na tom, že je nevinen, jeho obhajoba prý nebyla vyvrácena a soudy navíc skutek špatně zhodnotili. „Poukazuje na skutečnost, že od inkriminovaného jednání uplynulo patnáct let, v jejichž průběhu byl opakovaně zproštěn obžaloby nebo bylo trestní stíhání zastaveno a v trestním řízení pokračováno na základě využití mimořádných opravných prostředků,“ stojí v jeho stížnosti.
ÚS se ale s jeho argumenty neztotožnil. „Stěžovatelovy výtky obsažené v ústavní stížnosti představují pouhou opakovanou polemiku s rozhodnutími obecných soudů, která jeho věc neposunuje do ústavněprávní roviny. Soudy prvního i druhého stupně se v odůvodnění svých rozhodnutí velmi pečlivě zabývaly všemi provedenými důkazy i obhajobou stěžovatele, a proto skutkové i z nich vyplývající právní závěry, včetně naplnění subjektivní stránky trestného činu, jež jsou náležitě odůvodněny, nelze považovat za extrémní či jinak vybočující z mezí ústavnosti,“ poznamenal soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
Využíval bílých koní
Podle soudních verdiktů si Vaškůj dovozem motorové nafty a benzínu ze Slovenska v letech 1994 a 1995 přišel díky neplacení daní na půl miliardy korun. Zboží totiž papírově převáděl na čtyři mladíky - bílé koně - kteří o palivech nebo daních neměli ani ponětí, natož aby měli peníze na zaplacení daně. Podle některých spekulací byly do dovozu a machinací zapojeni i někteří celníci.
Další hvězdnou chvilku si podnikatel zažil v korupční kauze někdejšího předsedy lidovců Čunka. Podle verdiktu přerovského Okresního soudu se totiž měl Vaškůj pokusit uplatit klíčovou svědkyni v kauze a Čunkovu sekretářku Marcelu Urbanovou. Odvolací soud ale rozsudek zrušil a věc bude muset být znovu projednána. Vaškůj se nakonec pokusil před spravedlností utéct do ciziny, v červnu jej ale zatkla policie ve Vídni. Podnikatel se pak označil za oběť české justiční mafie.