Článek
"Z provedených důkazů spolehlivě vyplývá závěr, že obviněný jednal s cílem donutit poškozenou k podpisu nové nájemní smlouvy, nebo k opuštění bytu," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího soudu s předsedou Michalem Miklášem. Muž svou obhajobu založil na tvrzení, že důvodem pro odpojení vody, topení i plynu bylo nebezpečí škod. Poruchy prý ohrožovaly bezpečnost lidí v domě. Soudy tomu neuvěřily.
Muž byl správcem domu a zákonným zástupcem spoluvlastníků budovy, což byly jeho nezletilé děti. Nejprve se pokusil dát ženě výpověď z bytu, ale neuspěl. Poté podle soudů zneužil svého postavení a záměrně neopravil poruchu, jež důchodkyni znemožnila užívání společného etážového topení. O několik dní později pod falešnou záminkou přerušil také dodávky plynu a vody. Tehdy pětaosmdesátiletá žena tak zůstala po celou zimu v obtížných podmínkách. Nemohla topit, vařit, prát, koupat se ani provádět základní hygienu.
Okresní soud v Ostravě původně potrestal muže ročním nepodmíněným trestem vězení. Krajský soud ale na základě odvolání trest zmírnil na roční vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Jednání majitele domu soudy hodnotily jako útisk a neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru.
Šikanování nájemníků může majitele domů v extrémním případě přivést až do vězení. Předloni Nejvyšší soud potvrdil nepodmíněný trest pro majitele domu v Praze, který na více než rok odpojil nájemnici vodovodní přípojku do bytu. Odpojení vody muž zdůvodňoval tím, že důchodkyně neměla platnou nájemní smlouvu a v bytě byla závadná elektroinstalace.
Podobný případ letos v létě řešil Ústavní soud, když odmítl dvě stížnosti Brňana Petra Kolaříka. Ten dostal za přerušování dodávek podmíněné tresty. "Argumentace nevyváženým vztahem mezi vlastníky domů s byty s regulovaným nájemným a nájemci těchto bytů v těchto domech je s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu zcela nepřípadná," stálo v rozhodnutí Ústavního soudu.