Vávra podle spisu od roku 2005 do letošního roku přepadl na různých místech v Plzni čtyři své oběti ve věku 11, 13, 15 a 23 let.

Vávra, středoškolák s maturitou, se před soudem stejně jako v přípravném řízení ke všemu doznal. „Spáchal jsem to tak, jak uvedly poškozené a jak je to napsáno v obžalobě,“ řekl a rozplakal se.

„Prostě se mi zatmělo před očima...“ řekl mezi vzlyky. Jak vyplynulo, dosud neměl žádný sexuální vztah. „Přišlo to na mě najednou, když jsem tu holku viděl, nic jsem nikdy neplánoval...nechtěl jsem jim ublížit...jen jsem si teď říkal, že asi nejsem normální,“ dodal s tím, že chtěl vyhledat odborníka, neboť si začal uvědomovat, že to, co dělá, není dobré.

DNA ho prozradilo

„Když byl žalovaný zadržen, díky DNA se zjistilo, že není pachatelem jen tohoto činu, ale že se jeho DNA shoduje se stopami z dalších tří. Znalci u něho odhalili, že trpí sexuální deviací, při níž sice má zachovalé rozpoznávací vlastnosti, ale jeho ovládací schopnosti se blíží jejich vymizení. Doporučili proto ústavní léčení i trest s tím, že jeho resocializace je odvislá právě od nutné sexuální léčby. Shodně také uvedli, že jeho porucha je vrozená,“ uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Jan Špeta.

Vávra byl ohrožen až 12letým trestem, ale soud přihlédl k tomu, že trpí sexuální poruchou, v době páchání činů byl ve věku blízkém věku mladistvého a jeho dosavadní život byl jinak bezproblémový a jeho příčetnost byla snížená.

Proto mu také uložil jen trest sedmiletý s výkonem ve věznici s mírnějším režimem. Dále mu soud po vykonání trestu uložil i následnou ústavní sexuologickou léčbu.