"U trestného činu sabotáže se podle Havlovy amnestie udělený trest snižuje nejméně o jednu třetinu. Proto jsem rozhodla, že pan Hoffmann nevykoná trest ve výměře šest let, ale jen čtyři roky," řekla Právu soudkyně pražského městského soudu Pavla Augustinová.

Jak dodala, jakmile vydané usnesení nabude právní moci, tedy asi během jednoho týdne, vyzve soud Hoffmanna k nástupu do vězení.

Hoffmannův obhájce Kolja Kubíček ale hodlá okamžitě po obdržení rozsudku požádat městský soud o odklad výkonu trestu ze zdravotních důvodů. Zároveň se i chystá podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

"Vzhledem ke zdravotnímu stavu pana Hoffmanna je podle mého názoru vyloučeno, že by mohl žít ve vězení," řekl Právu Kubíček. Sám Hoffmann ale po vynesení konečného rozsudku řekl novinářům, že je připraven trest nastoupit.

Vlastizradu soud neprokázal

Téměř osmdesátiletý Hoffmann by měl jít za mříže za to, že před pětatřiceti lety, v noci 21. srpna 1968, kdy Československo začala obsazovat vojska pěti států Varšavské smlouvy, nařídil ze své tehdejší pozice vedoucího Ústřední správy spojů vypnutí rozhlasových vysílačů. Rádiové přijímače tak zmlkly právě ve chvíli, kdy rozhlas začal vysílat prohlášení předsednictva ÚV KSČ odsuzující okupaci.

Hoffmannovo tehdejší jednání kvalifikoval senát městského soudu vedený právě soudkyní Augustinovou jako zneužití pravomoci veřejného činitele a uložil mu za něj letos v červnu čtyřletý nepodmíněný trest.

Hoffmann, který vždy jakoukoliv svoji vinu popíral, se ale proti verdiktu okamžitě odvolal k vrchnímu soudu. Ten ale verdikt ještě o dva roky zpřísnil, když zároveň právní kvalifikaci Hoffmannova jednání změnil na sabotáž.

Ani jeden soud ale neshledal dostatek důkazů pro to, aby bylo Hoffmanna možné kvůli spojení s cizí mocí odsoudit za vlastizradu, jak požadoval státní zástupce.