Jedná se totiž o člověka, o jehož nové svědectví v případu doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka se nyní opírá vyšetřování policejní inspekce.

Tento bývalý pracovník policejního útvaru, který pořizuje telefonní odposlechy, má údajně důkazy o tom, že v květnu 1993 v plzeňských borských serpentinách nezastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše odsouzený Kajínek, ale že do vraždy jsou zapleteni policisté.

Až do středy, kdy ho Právo vypátralo, se skrýval v anonymitě. „Z inspekce mi slíbili, že mě nikdo nenajde. Jestli mě objeví i ti, proti kterým bych mohl svědčit, tak létám v pěkném průseru,“ řekl muž a nervózně si přitom zapálil cigaretu.

„Tak už mě našli novináři“

Pak zvedl mobil a zavolal detektivovi z policejní inspekce, který má jeho případ na starosti. „Tak už mě našli novináři,“ začal vyčítavě . Hned na to ale smířlivým hlasem dodal: „Je mi jasný, že za to nemůžete. Jen mi řekněte, jak se mám teď zachovat.“

Ze sluchátka se ozvala jasná instrukce: “Nekomunikovat s novináři. Příští týden se vám ozveme a domluvíme další postup.“

Prý čeká na pokyny inspekce

Přesto muž pod slibem utajení identity svolil ke krátkému rozhovoru. Hned na začátku upozorňuje na to, že je stále ještě vázán mlčenlivostí. Pokud ho ministr vnitra tohoto břemene zprostí, je podle svých slov ochoten veřejně říci, jak to tehdy s těmi vraždami bylo.

„V tom nevidím problém, ale mluvit o tom budu pouze za podmínky, že se nikde neobjeví moje jméno. Mohu vystupovat třeba jako utajený svědek,“ prohlásil muž, který měl v té době odposlouchávat podnikatele Antonína Vlasáka, tedy člověka, který byl podezřelý z objednání Jandovy vraždy. O Kajínkovi tam prý nepadlo ani slovo.

Proč tedy svědek ještě nepožádal ministra vnitra Radka Johna (VV) o zbavení mlčenlivosti, ačkoliv sám ministr ho k tomu opakovaně veřejně vyzval?

„Ministr se vyjádřil v tom ohledu, že je ochoten mě zprostit mlčenlivosti, ale já jsem zatím k tomu žádný pokyn nedostal. Jsem domluvený s policejní inspekcí, že nebudu dělat žádné kroky, dokud od nich nedostanu svolení. Dal jsem jim podnět k tomu, že existují důkazy k tomuto případu, ať si je vyhledají, ověří jejich pravost a případně v té kauze použijí. Oni se vyjádřili v tom ohledu, že podnikají své kroky, že se snaží ty důkazy zajistit. Problém je ale v tom, že ty věci se po pěti letech skartovaly,“ pokračoval svědek.

Bojí se trestního stíhání

Inspekce se začala případem znovu zabývat letos v březnu, kdy dostala podnět od jednoho z příznivců Kajínka.

Ten jí předal hodinový záznam dvou loňských telefonních hovorů mezí ním a anonymním volajícím.

„Jsem přesvědčený, že to byl někdo z těch policajtů, kdo vraždil. V té době prakticky nemohlo dojít k tomu, že by odsoudili policajta. To bylo prostě nemyslitelné,“ říká neznámý muž na nahrávce, kterou zveřejnil minulý týden na svém webu týdeník Reflex.

Veřejně se přihlásit ale odmítl. „Jestli jsem to na té nahrávce já? To vám nepotvrdím ani nevyvrátím,“ reagoval na dotaz Práva svědek.

Druhým dechem ale dodal: „Já jsem dal více méně jen popud k tomu, aby se v tom začal někdo rýpat. A to že se vlastně přijde až na mě jmenovitě, jsem nečekal. Kdybych se k té nahrávce přiznal, mohu být také trestně stíhaný. Proto se k tomu nebudu ani vyjadřovat.“

Že by mělo jít o jeho hlas, nepotvrdil ani policejní inspekci, která mu nahrávku předestřela.

„Aby mohli říci, že jsem to já, museli by to mít nějak protokolárně ověřené,“ prohlásil svědek. Potvrdil dále, že byl v kontaktu také s obhájkyní Kajínka Klárou Slámovou. „Několikrát jsem s ní mluvil po telefonu. Ona chtěla schůzku a já jsem z toho měl obavy. Takže jsme se nesešli,“ uzavřel svědek.