Článek
Mladík se začal v bazénu topit poté, co sklouznul po šikmém dně do hloubky. Dosud není zcela jasné, jak moc uměl plavat. Službu tehdy měli dva plavčíci. Jeden měl pauzu na svačinu, druhý, Jaroslav Kučera, byl v době neštěstí u pokladny, odkud je na bazén přes prosklenou stěnu vidět. U kasy Kučera na přání pokladní vysvětloval jednomu z návštěvníků, proč v bazénu platí zákaz koupání v šortkách.
Plavčík tenkrát dostal mladíka z vody až po více než pěti minutách, dřív si ho nevšiml. „Měl zasáhnout okamžitě,“ řekl po vynesení verdiktu soudce s tím, že Kučera na sebe dobrovolně převzal povinnost plavčíka a měl tedy dohlížet na dění v bazénu a lidem v něm poskytovat pomoc.
Nerad bych ale, aby mi byla zakázána práce. Od té doby jsem už zachránil asi 20 lidí.
„Z nedbalosti spáchal těžkou újmu na zdraví,“ uvedl soudce. Zákaz další činnosti vysvětlil tím, že Kučera při své práci vážně pochybil.
Dlouholetý zkušený vodní záchranář Milan Loutocký, který Kučeru pravidelně školil, před soudem uvedl, že situace v bazénu nevypadala původně tak dramaticky, jak dopadla. Nicméně připustil, že na tonoucího mladíka, jehož pohyby podle záznamu z monitorovací kamery vypadaly spíše jako cachtání či rozcvičování před potápěním, by se šel podívat dříve. I k této výpovědi nakonec soud přihlédl.
Kučera celé události podle svých slov lituje. „Nerad bych ale, aby mi byla zakázána práce. Od té doby jsem už zachránil asi 20 lidí. Pokud nebudu moci pokračovat, některé tyto případy by mohly dopadnout jinak,“ řekl při své závěrečné řeči plavčík.
Ten se v pondělí na místě proti rozhodnutí soudu odvolal, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.