"Bude věcí obecných soudů, aby znovu rozhodly o vině a případně i trestu stěžovatelky, a to aniž by při hodnocení důkazů přihlížely k závěrům vyplývajících z předmětné prohlídky jiných prostor a pozemků," uvedla v dnešním rozhodnutí soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová. Na vyhlášení nepřišel žádný z účastníků řízení.

Úterní vyhlášení navazovalo na červnový nález, jímž Ústavní soud zpřísnil podmínky pro nařízení prohlídky pozemků a takzvaných jiných prostor, například skladů, zemědělských stavení a míst, která neslouží k bydlení. Nově může o prohlídce rozhodnout jen soud. Dosud kompetenci měli i státní zástupci, případně policie s předchozím souhlasem žalobce.

Plzeňský okresní soud, který se případem jako první zabýval, doporučil Ústavnímu stížnost odmítnout, protože podle něj se již během svého líčení s námitkami Banomové van Stuijvenbergové již vypořádal a podrobně vysvětlil, proč k nim nepřihlédl.

Podle Wagnerové měly obecné soudy už v minulosti rozpoznat, že právní úprava, která umožňovala provést prohlídku jiných prostor bez rozhodnutí soudu, byla protiústavní. Proto prý měly soudy podat návrh na její zrušení. "Za pochybení obecných soudů je proto třeba považovat především to, že se ústavněprávním rozměrem dané věci nezabývaly, nepodaly návrh na zrušení aplikovaného podústavního práva, čímž nedostály své ústavní povinnosti poskytovat ochranu základním právům," stojí v nálezu. Iniciativa ke změně trestního řádu nakonec vzešla přímo od ústavních soudců.

 Bez soudního příkazu

Odsouzená žena se spolupachatelem pěstovali v letech 2003 a 2004 ve sklepě přípravny bývalého kravína v západních Čechách pod umělým osvětlením 92 velkých rostlin konopí. V rodinném domě navíc policisté našli 1961 malých řízků konopí, dále drogu marihuanu ve stavu připraveném ke konzumaci a další potřeby k pěstování.

Okresní soud Plzeň-jih uložil ženě v roce 2006 dva roky vězení s tříletým odkladem. Krajský soud v Plzni pak jen snížil zkušební dobu na dva roky. Banomová van Stuijvenbergová ve stížnosti tvrdila, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Soudy prý opřely své závěry o nezákonné důkazy, k nimž neměly vůbec přihlížet. Příkaz k domovní prohlídce nebyl podepsán soudcem. Při prohlídce nebytových prostor, tedy sklepní pěstírny, nebyl podle stížnosti soudní příkaz vůbec vydán.

Prohlídky nebytových prostor se po červnovém plenárním nálezu Ústavního soudu dostaly do podobného režimu jako domovní prohlídky. Prohlídka pozemku nebo prostoru, který neslouží přímo k bydlení, je podle ÚS také zásahem do práva na soukromí. Proto není důvod k tomu, aby byly podmínky pro její nařízení méně přísné. Dosud platilo to, že o domovní prohlídce vždy rozhoduje soud, ale o prohlídce takzvaných jiných prostor a pozemků mohli za určitých okolností rozhodnout také státní zástupce nebo policie s předchozím souhlasem žalobce.