Článek
Znásilňování trvalo dlouhé tři roky. Brázda vždy vyčkal, až ukrajinská matka děvčátka odejde do zaměstnání a pak mu musela být nevlastní dcera po vůli. Dívku nutil o všem mlčet pod pohrůžkou, že jestli matce něco řekne, budou muset obě odjet zpátky na Ukrajinu. Případ byl nakonec odhalen až rok poté, co matka svého partnera vyhodila z domu. Dívka se pak svěřila kamarádce.
Brázda svou obhajobu postavil na tom, že se sám stylizoval do role oběti, které se chce bývalá žena s dcerou pomstít. „V dovolání uvedl, že výpověď poškozené považuje za účelovou. Podle jeho názoru byla motivem její výpovědi skutečnost, že se svojí manželkou byl v předmětné době ve značných rozporech. Domnívá se, že jeho manželka a její dcera se domluvily na tom, že potřebují získat v České republice jeho byt a možnost dalšího pobytu, a proto se rozhodly použít cestu trestního řízení proti němu. Celé obvinění označil ze strany těchto dvou osob za vykonstruované,“ stojí ve verdiktu NS v čele s Jiřím Horákem.
Výše trestu mu prý brání v převýchově
Podle znalců ale muž trpí adolescentofilií, dívku sledoval i při mimoškolních aktivitách a i po odchodu ze společné domácnosti jí posílal textové zprávy s vulgárním a sexuálním podtextem. Rozhodnutí soudu stálo zejména na výpovědi znásilňované dívky, které soud uvěřil s tím, že je věrohodná a nemá žádný zájem na tom, aby se Brázdovi snažila škodit. Její slova navíc potvrdily další výpovědi a hlavně znalci.
Brázda se nakonec snažil alespoň o zmírnění desetiletého trestu. „Vysoký trest odnětí svobody mu prý nedává prakticky žádnou motivaci pro aktivní osobní účast na vlastní převýchově a aktivní změně v přístupu ke svému okolí,“ ocitovali soudci svéráznou mužovu námitku, kterou ale rázně smetli ze stolu s tím, že trest byl uložen zcela v mezích daných zákonem.