Článek
NS se zabýval případem z prázdnin před třemi lety, kdy v Brně automobil, který po komunikaci s předností v jízdě jel stodvacetikilometrovou rychlostí, smetl osobní auto vjíždějící na hlavní. Ve verdiktu pak konstatoval, že porovnají-li se povinnosti obou řidičů, je povinnost dát přednost v jízdě kvalitativně vyšším stupněm povinnosti, než je povinnost dodržet limit dovolené rychlosti.
„Problém přednost v jízdě versus nepřiměřená rychlost se řeší hlavně při nehodách, jejichž účastníkem bývá motorkář. Nelze říci, že by zavinění šlo paušalizovat a že by verdikt soudu do budoucna platil pro všechny nehody spojené s nedáním přednosti,“ řekl Právu zkušený dopravní policista, který si ale nepřál být jmenován.
Pokud dojde k podobné nehodě, zaměřují se policisté při jejím vyšetřování hlavně na rozhledové poměry.
„Vycházíme z toho, zda řidič vyjíždějící z vedlejší komunikace mohl přijíždějícího po hlavní vidět a zareagovat na něj. To vždy nejlépe hodnotí znalecké posudky. Nejsou to jen nepřehledná místa, ale i situace, kde je krásný rozhled na obě strany. Řidič je pak sice schopen vidět vozidlo ve velké vzdálenosti, ale už není třeba schopen zaregistrovat jeho velkou rychlost. Pokud s tím nemá zkušenosti, vjede do křižovatky a může dojít k nehodě,“ dodal policista s tím, že každý případ se musí posuzovat individuálně.