V letech 2003 až 2006 vypracovali několik posudků pro společnosti patřící do impéria plzeňského podnikatele Jaroslava Scharfa. V nich potvrzovali, že pozemky patřící firmám skrývají pohádkové nerostné bohatství. Ve skutečnosti ale šlo většinou z ložiskového hlediska o pozemky už téměř vyčerpané nebo zcela bezvýznamné.

Odborníky požádal o dílčí posudky

Posudky byly vystaveny pod hlavičkou znaleckého ústavu SRM Consult Plzeň s. r. o., kde v té době působil jako jednatel právě Václav Sankot. Ten spolupracoval s Otýsem a ještě s dalším znalcem Eustachem Horou, který byl také trestně stíhán ale v průběhu vyšetřování zemřel.

Sankot u policejního výslechu uvedl, že posudky, které jsou popsány v obžalobě, za firmu SRM Consult skutečně zpracovával. Hájí se tím, že jelikož nebyl odborníkem na nerostná ložiska, požádal o dílčí posudky Otýse s Horou.

„Jejich závěry jsem považoval za věrohodné a zakomponoval je do svého finálního posudku,“ prohlásil Sankot. Otýs v přípravném řízení odmítl vypovídat.

Tři čtvrtě miliardy versus 18 miliónů

Lživé znalecké posudky sloužily pro účely vkladových řízení při zakládání nových obchodních společností, navyšování základních kapitálů společností a pro účely jejich prodeje. Týkaly se především oceňování pozemků, pod kterými se nacházela ložiska surovin potřebných pro výrobu cihel.

Například základní kapitál firmy Cihelny Kryry a. s. odhadli znalci s přihlédnutím právě na posudky o zásobách cihlářské hlíny a písků na částku bezmála tři čtvrtě miliardy korun, přičemž skutečná hodnota podle znalce přizvaného policií měla být jen 18 miliónů korun. Majetek této společnosti rostl postupně tak, jak do něj vkládaly majetek jako noví akcionáři další firmy, rovněž s fiktivně navýšeným jměním.

 

Jsou to právě oni, kteří jsou nejuznávanějšími profesionály v daném odvětví.státní zástupce

 

Scénář při zpracování posudků byl podle žalobce vždy zcela jednotný. „Zásadní skutečností bylo, že znalci oceňovali jinou lokalitu, kterou daný subjekt vůbec nevlastnil. Faktem je, že ložisko hlíny sice na daném pozemku existovalo, ale ve zcela jiné kvantitě i kvalitě. Pokud by se tam mělo skutečně těžit, pak by se výroba produktů mnohonásobně prodražila. Za takovou cenu by byly výrobky na trhu v podstatě neprodejné,“ uvedla obžaloba. Znalci o těchto skutečnostech museli vědět.

„Jsou to právě oni, kteří jsou nejuznávanějšími profesionály v daném odvětví,“ upozornil státní zástupce. Podle něho posudky byly zadávány účelově, vždy v kontextu se zakládáním společností řízených zejména Jaroslavem Scharfem a dalšími podnikateli.

Jednoduchý scénář s převodem akcií

Manažeři firem využili podvodně nadhodnocený kapitál například tak, že akcie společnosti mohli prodávat za velké peníze, přičemž jejich skutečná hodnota byla mnohonásobně nižší. Tak si například Scharf společně s dalšími dvěma podnikateli nechali zpracovat znalecké posudky na pozemky u Novosedel na Žluticku, které stvrzovaly, že v podloží je velká zásoba cihlářského jílu. Pozemky znalci ocenili na 323 miliónů korun, přičemž podle posudku, který si nechala vypracovat policie, měly hodnotu asi jen 200 tisíc korun.

Stamiliónový majetek pak podnikatelé vložili do základního jmění jimi založené akciové společnosti Novosedly, která vzápětí vydala 323 akcií, každou v hodnotě jednoho miliónu korun. Bezcenné akcie pak převedli do firmy Českomoravská správcovská a obchodní (ČMSO) výměnou za bonitní akcie ZAT Přibram, které ČMSO držela ve svém vlastnictví, čímž společnosti ČMSO vznikla škoda 133 miliónů korun a skončila v konkurzu. Scharf a jeho dva společníci jsou za to stíhání pro trestný čin podvodu a zkreslování údajů hospodaření.

Vysoká nebezpečnost jednání znalců

Státní zástupce v žalobě upozornil na vysokou společenskou nebezpečnost jednání znalců s ohledem na následky v podobě obchodních čachrů, jako je například vyvádění majetku z firem. V této souvislosti žalobce poukázal na ještě jednu velmi nebezpečnou skutečnost.

„Zjistili jsme, že v zahraničí existuje subjekt, který vlastní formálně obrovský majetek v řádech miliard korun. Tento majetek existuje pouze ve formě směnek a vydaných akcií, které jsou podložené právě podvodnými posudky obžalovaných znalců. To může být zneužito například pro krytí úvěrů,“ píše se v obžalobě.