Po šesti měsících se opět tváří v tvář setkávají s člověkem, který jim způsobil nepřekonatelnost bolest. Před jejich zraky jim brutálně znásilnil sedmnáctiletou dceru. Když ji chtěl otec bránit, málem přitom přišel o život.

„Je to nepopsatelný pocit, když se koukáte na to, jak ubližují vašemu dítěti, a nemůžete mu pomoci,“ hlesne směrem ke zpravodaji Práva padesátiletý muž. Souhlasí s rozhovorem za podmínky, že se jeho jméno ani fotografie neobjeví v novinách. Pak už s větší emocí v hlase ve smutném příběhu pokračuje. Začíná tím, že krutý osud ho stejně jako jeho manželku provází už od dětství.

„Oba jsme se narodili s mozkovou obrnou. Dodnes máme problémy s pohyblivostí. Já jsem částečně ochrnutý na pravou polovinu těla. Žena je trochu pomalejší i v myšlení,“ nakousl vyprávění montér z plzeňských dopravních podniků.

„Prošli jsme si doslova peklem. Ty vzpomínky se pořád vracejí. Je těžké s tím vůbec žít. Holka se s tím dodnes nevypořádala a musí pravidelně chodit k psychologovi. Navíc se pořádně nemůže soustředit na učení a ve škole začíná propadat,“ přemítá nahlas muž.

Pachatel znásilnil dceru před očima rodičů

Tragédie se odehrála 29. října v bytě v Brněnské ulici. „Večer kolem sedmé hodiny na nás někdo zvonil. Vykoukl jsem z balkónu. Dole stál nějaký muž a křičel, že chce moji dceru Lenku. Řekl jsem mu, že právě večeří a tím to skončilo. Asi za tři hodiny zase někdo zvonil. V mikrofonu se zase ozval mužský hlas s tím, že chce Lenku. Já to ukončil se slovy, že už spí,“ rozpovídal se muž o tom, co předcházelo dramatu.

Po několika minutách slyšel výtah, jak zastavil u nich v šestém patře. “Otevřel jsem dveře do chodby, poznal jsem sousedova kluka z vedlejšího vchodu. Znovu se ptal po Lence. Když jsem mu řekl, aby odešel, strčil do mě a vběhl do bytu. Manželka už měla telefonní sluchátko u ucha a chtěla volat policii. Napřáhl na ni pěst a křičel, že ji praští, když to nepoloží. Pak se vrátil a začal mě mlátit do obličeje a kopat do mne. Schoulil jsem se do klubíčka. Hodil po mě konferenční stolek a pořád do mě bušil až jsem cítil, jak mi po tváři teče krev,“ vybavoval si muž hrůzné zážitky.

Potom si násilník došel pro dívku. „Poručil jí, ať si svlékne kalhotky. Odešel do kuchyně, kde vzal velký nůž, a pohrozil jí, že když ho nebude poslouchat, zabije mne i manželku. V tu chvíli jsem v sobě sebral zbytky sil a holku se snažil bránit. Začal proti mě mávat nožem. Několik výpadů jsem tou zdravou rukou vykryl, pak už jsem cítil v zádech bolest, jak mi do těla projela čepel. Začalo to pálit, slipy i tepláky se plnily krví. Řekl, ať si sednu vedle ženy na válendu a nedělám problémy,“ pokračoval rozrušeně otec dvou dětí. [celá zpráva]

Když už byl smířený s tím, že silou nic nezmůže, začal přemýšlet o tom, jak zavolat pomoc. Jednou se neúspěšně pokusil dostat k oknu, za to dostal zase pár facek a kopanců navíc. Nakonec se mu přece jen podařilo z bytu utéci. „Vyběhl jsem na chodbu a křičel z plna hrdla něco v tom smyslu, jako že se tady vraždí. On se hnal za mnou a ječel, že mě podřízne. Znovu jsme se střetli, podařilo se mi jeho ruku s nožem skřípnout do podpaždí. Upadl jsem přitom na zem. Snažil se mě zatáhnout zpátky do bytu. To už se na chodbě objevili sousedé, kteří zavolali policii. On mezitím nastoupil do výtahu a odjel pryč. Já jsem nebyl schopen už ani sám vstát,“ vzpomínal dále invalidní muž.

Násilník byl údajně opilý

Vše mu došlo až v nemocnici. „Myslel jsem, že to jsou moje poslední chvíle života. Klidně bych i zemřel, kdybych tím pomohl odvrátit řádění toho chuligána,“ uzavírá muž.

Rozsudek nad Antonínem Zigmundem padne v pátek. Za pokus o vraždu, znásilnění a porušování domovní svobody mu hrozí až patnáct let vězení. V úterý před soudem se poškozeným omluvil. „Je mi to líto. Ale nevím, co jsem dělal. Byl jsem opilý,“ řekl směrem k otci dívky. Ten reagoval okamžitě. „Tomu nevěřím. Dělal to naprosto rozmyšleně. Žádné známky opilosti jsem u něho nepozoroval,“ prohlásil muž.