Svůj díl na osvobozujícím rozsudku měla pravděpodobně i bezvadná vysvědčení, v nichž úředníky jejich zaměstnavatelé vylíčili jako vzorné, spolehlivé a bezúhonné.

"Soud dospěl k závěru, že nejsou důkazy o trestném činu, který se pokoušela prokázat obžaloba," uvedla soudkyně Šárka Drobná.

Z podvodu se před soudem zpovídal zástupce ředitele věznice v Bělušicích na Mostecku Emil O., rada Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR František S. a vedoucí právního oddělení Vězeňské služby ČR Vlastislav Š.

Pokuta za nekvalitní práci

Trestného činu se podle obžaloby měli dopustit při transakcích s pražskou firmou Sefimota. Firma ve věznici Bělušice modernizovala kuchyně a neprovedla to nejlépe. Přestože nápravné zařízení nekvalitní práci reklamovalo, společnost závady včas neodstranila a měla proto zaplatit vysokou pokutu.

Obvinění stálo na tom, že údajně existovaly dva zápisy z jednání mezi zástupci firmy, věznice a vězeňské služby. V jednom měla být pokuta 270 tisíc, ve druhé jen 70 tisíc. Zápis o nižší pokutě měl sepsat zástupce ředitele věznice, druzí dva obvinění ho měli podepsat jako svědci.

Všichni tři obžalovaní byli ve zkráceném řízení odsouzeni k podmíněnému trestu. Odvolali se a v hlavním líčení byli zproštěni viny.