Pokud by takové případy, které už leží u soudů, nestihli včas projednat a promlčecí lhůta by u nich uplynula, řada obžalovaných by byla rázem beztrestná. Některé zločiny by se tak už nikdy nedořešily.

„Do 31. prosince platil starý zákon, kde každý úkon, který směřoval k ukončení věci, přerušoval běh promlčecí doby a začala běžet nová promlčecí doba. Nyní se to mění,“ potvrdil Právu předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR Stanislav Rizman.

Promlčecí doby se liší podle druhu zločinu

Promlčecí doba je přitom u jednotlivých typů zločinů různá. Původně ale platilo, že byla přerušena v okamžiku, kdy policie podezřelého obvinila, a soud pak měl dost času na to, aby případ projednal.

Podle nového trestního zákoníku sice bude promlčecí lhůta přerušena od zahájení trestního stíhání, ale jen do zahájení hlavního soudního líčení. Pak začne běžet zase úplně od začátku.

Příklady délky promlčecí doby
Vražda
15 let, případně 20 let (pokud jde například o zvlášť brutální vraždu, vraždu dítěte nebo opakovanou vraždu)
Znásilnění
5 let, až 15 let (pokud jde o znásilnění dítěte nebo pokud oběť utrpí těžké zranění)
Podvod
3 léta, příp. až 10 let (pokud je pachatel členem organizované skupiny, způsobí velkou škodu nebo svým činem pomáhá například teroristům)
Zanedbání povinné výživy
3 léta, případně 5 let (např. při recidivě)
Rvačka
3 léta, případně 5 let (pokud pachatel ve rvačce někoho těžce zranil)

„Teď jsme měli starost s tím, abychom včas propustili pachatele odsouzené za činy, které nejsou od 1. ledna trestné. Tohle bude další věc, kterou teď budeme řešit,“ řekl Právu předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Milan Kohoutek.

Právě severočeské soudy se přitom podle statistik ministerstva spravedlnosti dlouhodobě potýkají s největším množstvím starých nedořešených kauz.

Protože promlčecí lhůta je v každé trestní věci jiná, chtějí Severočeši postupovat od nejnižších trestních sazeb, kde jsou lhůty nejkratší, až po závažné případy s několikaletými promlčecími dobami.

Ministerstvo: trest  má přijít rychle

Opatření představuje bič na práci soudů, která se má nyní zrychlit. „Je to společensky žádoucí. I u malých věcí, kde jsou promlčecí doby kratší. Trest musí přijít co nejrychleji po spáchání činu, má-li být účinný,“ vysvětlil včera náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká chce zburcovat podřízené, aby se o kauzy, kde nově hrozí promlčení, začali zajímat. „Provedu sondáž do soustavy státních zastupitelství, abych zjistila, jaká je situace,“ řekla Právu Vesecká.

Zároveň ale podtrhla, že žalobci nemají na rychlost soudního jednání přímý vliv. „Státní zastupitelství nemá žádné pravomoci k donucení soudů, aby věci rychleji nařizovaly. Na přípisy a požadavky státních zástupců soudy nemusejí vůbec reflektovat. Určitý tlak může vyvinout předseda soudu nebo ministerstvo spravedlnosti,“ dodala Vesecká.