Dá se říct, jaký je profil člověka, který přepadne banku a vezme si k tomu rukojmí?

Bez bližších informací lze velmi těžko určit nějaký použitelný profil pachatele. Existují obecné typologie pachatelů. Rozlišují například zadržování rukojmích z majetkových důvodů, jako tomu bývá třeba při loupežných přepadeních.

Druhou variantou je pachatel v krizi, třetí možnost je pachatel s psychickou zátěží, v jehož motivaci může hrát roli duševní porucha.

Policie použila k vylákání lupiče z banky lest

O pachateli toho zatím mnoho nevíme. Už se ale ví, že banku den předtím navštívil a tudíž si přepadení nejspíš předem naplánoval.

Pak je otázkou, zda v průběhu akce, kterou si nějakým způsobem naplánoval, nedošlo ke komplikacím. Situace se mu mohla vymknout z ruky na místě. Možná ve svém plánu rukojmí zahrnuta vůbec neměl a reagoval na situační podněty.

Co prožívají při podobném útoku samotní rukojmí?

První fáze šoku může trvat třeba jen kratičký okamžik. Během ní může rukojmí váhat, zda se mu celá věc jen nezdá. Následuje sklouznutí do reality, v této fázi je důležité, jak se chová pachatel.

Pokud je extrémně nebezpečný, nevypočitatelný, zvyšuje to stres rukojmích. V další fázi, alespoň jak vypovídají lidé, kteří to prožili, naskakují takové vnitřní monology, kdy si třeba vzpomínali na důležité životní body. Pokud trvá jejich zadržení dlouho, mohou nakonec upadnout do apatie.

Zatímco pro pozorovatele případ většinou končí tím, že rukojmí jsou propuštěni, pro ně naopak právě v tomto okamžiku nastupuje těžká fáze, které se říká odpoutávání. V této fázi se snaží zpracovat, co prožili, což může způsobit i déletrvající komplikace a často se dotyčný neobejde bez odborné pomoci.

Video

Zásahová jednotka vysvobodila druhou rukojmí z banky a zadržela lupiče (TV Prima)