Článek
Tehdy při nehodě u Hodkovic nad Mohelkou přišel o život řidič, jehož vůz předjel druhý řidič, který poté narazil do svodidel, odrazil se doprostřed vozovky a předjížděný do jeho auta následně narazil a na místě zahynul.
Právě jeho manželka si nyní stěžuje na postup celkem tří soudů. Vadí ji, že řidič, který podle ní nehodu zavinil a byl přitom podle obžaloby pod vlivem alkoholu, uspěl u libereckého okresního a odvolacího krajského soudu s unikátní a zřejmě precedentní obhajobou.
Bránil se totiž tím, že pozitivní test na alkohol (0,52 promile), který u něj asi čtyři hodiny po nehodě lékaři po nehodě zjistili, zásadním způsobem ovlivnilo použití dezinfekce obsahující alkohol při odběru krve v nemocnici.
Vnímám to jako vrcholnou nespravedlnost, naprostou absurditu práva v tomto státě.
„Popíráme, že by klient měl v sobě při nehodě jakýkoli alkohol. Tvrdíme, že až při tom vpichu při odběru se do jeho krve dostalo ono minimální množství alkoholu, které test ovlivnilo. Podle znalců snad už čtvrt kapky té dezinfekce může ve stříkačce vyvolat výrazný nález alkoholu,“ řekl včera Právu advokát původně obžalovaného muže Prokop Beneš.
Odběr proběhl až čtyři hodiny po nehodě, v době, kdy už měl jeho klient za sebou náročnou operaci, při které prý lékaři rovněž použili alkoholovou dezinfekci.
Muž měl tak závažná poranění hlavy a pánve, že podle Beneše byl při operaci potřen dezinfekcí nejméně na čtvrtině těla.
Nesprávný odběr?
Obhájce a dokonce i soudy považují navíc za sporný už samotný odběr krve. Podle závazného věstníku ministerstva zdravotnictví z roku 1964 nesmí totiž zdravotník při testování používat alkoholovou dezinfekci. Podle dalšího metodického pokynu ministerstva z roku 2006 dokonce může být zdravotník za použití alkoholové dezinfekce kárně odpovědný.
V případě nehody z prosince 2002 tomu tak ale dle očitých svědků z řad zasahujících policistů bylo, i když to personál liberecké nemocnice popíral. Tím se stal samotný test dle názoru některých znalců kontaminovaným a tedy zmařeným.
Právě vzhledem k nesrovnalostem a pochybnostem o správnosti provedeného odběru krve i možnému ovlivnění testu dezinfekcí soudy obžalovaného za ohrožení pod vlivem návykové látky nepotrestaly. Beneš k tomu doplnil, že policie do protokolu napsala, že i dechová zkouška byla negativní. Jak mohl být těžce zraněný muž podroben dechové zkoušce však není jasné.
Manželka zemřelého řidiče dala po dvou zmíněných rozsudcích podnět nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké, aby podala dovolání, což Vesecká učinila. Nicméně Nejvyšší soud je letos v září zamítl a proto se žena v listopadu obrátila na Ústavní soud.
„Vnímám to jako vrcholnou nespravedlnost, naprostou absurditu práva v tomto státě. Stížností chci dosáhnout zrušení všech dosavadních rozsudků,“ řekla Právu, jejíž tehdy patnáctileté dceři dokonce pojišťovna přestala vyplácet výživné za mrtvého otce, protože soudy neurčily viníka nehody.
Odborníci: ovlivnění minimální
Svou stížnost podporuje závěry některých znalců, podle nichž nemůže dezinfekce obsahující ethanol tak zásadním způsobem ovlivnit krevní test u účastníka nehody. Navíc tvrdí, že podle výpočtu jedné ze znalkyň mohl mít původně obžalovaný muž při samotné srážce až 1,02 promile alkoholu v krvi a aby se takové množství do jeho těla mohlo dostat dezinfekcí, musel by svou kůží vstřebat zhruba půl litru stoprocentního alkoholu. Stejný názor přitom neúspěšně zastávalo i Okresní státní zastupitelství v Liberci.
„Státní zástupce dovodil, že i v případě použití alkoholové dezinfekce by byl vliv na množství ethanolu v krvi obviněného nepatrný,“ upřesnil názor žalobců jejich mluvčí Petr Hořín
Nad argumentem, že by dezinfekce mohla tak výrazně ovlivnit test na alkohol, kroutili hlavou i všichni Právem oslovení odborníci.
„To je nesmysl. Šlo by o setiny promile, takže to, že by se takto kontaminovala krev, podle mě není skutečně možné, zkreslení by bylo minimální,“ uvedl šéf Zdravotní záchranné služby Libereckého kraje Michal Havlíček
Jen k minimálnímu ovlivnění testu mohlo dojít i podle experta na toxikologii Petra Kůrky z ostravského Ústavu soudního lékařství. „Mohlo by to podle mě udělat nějakou desetinu promile, a to připouštím už moc. Jehla si při vpichu může sice vzít nějaký alkohol, ale tolik, kolik měl mít v krvi, určitě ne,“ míní Kůrka.
Pokud Ústavní soud stížnosti vyhoví, budou muset nižší soudy projít celou kauzu znovu.