Hlavní obsah

Většinu znásilnění ženy vůbec nenahlásí, bojí se výslechů

Právo, Jakub Troníček

V Česku je oficiálně nahlášeno v průměru jedno až dvě znásilnění denně. Podle občanského sdružení Persefona se ale policie takto dozví jen zhruba o osmi případech znásilnění ze sta.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Důvodem nízké míry ohlašování tohoto trestného činu je přitom mimo jiné i nedůvěra obětí v práci policie, necitlivý přístup při vyšetřování, stejně jako stud nebo strach z tzv. druhotné viktimizace, tedy např. odsudků, že si za znásilnění může napadená žena sama.

Policie i kvůli tomu v současné době podle zjištění Práva plánuje angažování speciálních psychologů, kteří by měli její přístup k obětem znásilnění i dalších trestných činů výrazně zlepšit.

Psychologové by mohli například pomáhat vyšetřovatelům s vedením výslechu tak, aby byl k oběti co nejcitlivější
policejní mluvčí Pavla Kopecká

Psychologové ve služebním poměru

„Hlavní novinkou by mělo být, že tito psychologové by byli ve služebním poměru a mohli by se tedy přímo účastnit například výslechů obětí nebo dalších úkonů,“ řekla k tomu Právu mluvčí celorepublikové kriminálky Pavla Kopecká.

Podle ní by psychologové byli k dispozici jak obětem trestných činů, tak i policistům. „Mohli by například pomáhat vyšetřovatelům s vedením výslechu tak, aby byl k oběti co nejcitlivější,“ přiblížila projekt Kopecká.

Na každém ze čtrnácti krajských ředitelství by měli podle šéfa policejního personálního oddělení Romana Fidlera působit dva takoví psychologové, jednotlivé celorepublikové útvary by pak měly mít k dispozici po jednom psychologovi.

Svědectví už se nemá opakovat

Ženy, které přijdou na policii nahlásit znásilnění, by také podle Kopecké měly nově podávat své svědectví pouze jednou hned na počátku řízení, tedy formou tzv. neopakovatelného úkonu. „Nemusely by tak o trýznivých zkušenostech mluvit opakovaně,“ poznamenala mluvčí.

Jitka Čechová z občanského sdružení Persefona, které spolu s nevládní organizací Gender Studies nedávno spustilo projekt Stop znásilnění na ochranu práv obětem tohoto trestného činu, považuje plány policie za přínosné.

„Kromě přítomnosti psychologa by bylo pozitivní zejména to, kdyby ženy nemusely svou výpověď opakovat, stejně jako kdyby se nemusely potkávat s agresory,“ uvedla Čechová.

Koncepci tzv. speciálních psychologických pracovišť má v současné době na stole ke schválení policejní prezident Oldřich Martinů.

„Materiál obsahuje několik variant řešení, prezident je v současné době studuje,“ poznamenal k tomu mluvčí prezidia Jaroslav Ibehej.

Nové výslechové místnosti

Policie také podle Kopecké plánuje na příští rok budování nových výslechových místností, které by byly obdobně jako již používané prostory určené pro výslechy dětí uzpůsobené tak, aby oběti trestných činů co nejméně traumatizovaly.

„Jejich umístění by mělo být např. co nejblíže vchodu, aby např. znásilněná žena nemusela chodit přes několik zamřížovaných dveří do útrob budovy,“ vysvětlila mluvčí.

Zároveň podle ní uvažuje vedení policie i o tom, že by v těchto multifunkčních místnostech byl pro oběti znásilnění k dispozici i odborný lékař, který by mohl přímo na místě provést základní vyšetření.

Reklama

Výběr článků

Načítám