Zatímco současná legislativa povoluje tzv. „uši“, jak se odposlechům v policejní hantýrce říká, u trestných činů s horní trestní sazbou nejméně osm let, nový zákon tuto hranici o dva roky zvyšuje. Právu to potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke.

Některé závažné trestné činy, především z hospodářské oblasti, navíc nově na desetiletou hranici nedosáhnou. Výsledkem tak bude celkové snížení počtu nasazovaných odposlechů, a tím i v některých případech komplikovanější vyšetřování.

Mezi zločiny, za které bude možné být u soudu shovívavější než dosud, přitom patří i korupce, v tomto případě ale podle Zinke nehrozí, že by při jejím potírání policie odposlechy používat nemohla.

„U závažné kriminality včetně korupce většinou existují mezinárodní smlouvy, podle kterých lze tyto činy stíhat, a tudíž i nasazovat odposlechy. Je nicméně pravdou, že např. u organizovaných krádeží odposlechy dle nové úpravy nasadit nepůjdou,“ řekla Právu Zinke.

Lehčí to budou mít i převaděči

A právě u rozsáhlé majetkové trestné činnosti, jako jsou například organizované krádeže aut nebo určitého zboží, bude změna v legislativě podle šéfky unie státních zástupců Lenky Bradáčové znamenat největší problém.

„Často jsou odposlechy pro vyšetřování naprosto klíčové a nemusí přitom jít nutně jenom o zachycený obsah hovoru, ale také o přesnou lokalizaci místa, kde byl hovor uskutečněný,“ vysvětlila Právu Bradáčová, která působí jako náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem.

S obavami se na novou úpravu týkající se nasazování odposlechů dívají také detektivové. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta v této souvislosti zmínil např. problematiku převaděčství: „Fakt, že už nebudeme moct nasazovat odposlechy, nás bude v tomto případě bolet hodně.“

Podle některých kriminalistů z protikorupční policie může nastat problém také při vyšetřování různých daňových deliktů stejně jako dalších hospodářských trestných činů. „S novou situací se budeme muset vyrovnat a důkazy opatřovat jinou cestou,“ poznamenal k tomu bez dalšího komentáře mluvčí protikorupčního útvaru Roman Skřepek.