„Nikomu se nechce do vězení,“ komentoval situaci mluvčí vězeňské služby Robert Káčer a zhruba stejnou větu opakovala i mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke. Že by se však na ochotě odsouzenců nechat se zavřít v posledních čtyřech letech něco radikálně změnilo, nedokážou vysvětlit.

„Může to být i důsledkem vyššího počtu odsouzených a zrychlené práce soudů,“ podotkl generální ředitel vězeňské služby Luděk Kula. Podle něj jsou už dnes věznice se zhruba 22 tisíci vězni kapacitně přetížené nejméně o 3 tisíce míst.

„Vůbec nepamatuji, že by někdy stav vězňů byl tak vysoký, a to mluvím o horizontu posledních deseti patnácti let,“ dodal Kula.

Na zimu se přijdou ohřát

Vyhýbání se výkonu trestu je podle zákona trestným činem. Odsouzencům, kteří nenastoupí v řádném termínu do vězení, hrozí až tři roky vězení navíc za maření výkonu úředního rozhodnutí.

Ještě v březnu 2002 činil počet vězňů, kteří se vyhýbali nástupu výkonu trestu, necelé 4,5 tisíce. V roce 2007 poprvé přesáhl šest tisíc. Letošních 7,5 tisíce odsouzených je zatím neoficiální číslo, které však generální ředitel věznic Kula potvrdil.

„Očekáváme, že teď na podzim odsouzenců nastupujících trest přibude. Je to tak každoročně a platí to už odpradávna, že si lidé odsouzení na pár měsíců přicházeli trest odsedět přes zimu,“ připustil Kula.

Přetíženým věznicím i problémům s nástupem odsouzenců do nich by podle ředitele pomohlo větší využívání alternativních trestů a zavedení institutu domácího vězení, s nímž se počítá od Nového roku.