Vládní představitelé, policisté, soudci nebo nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová však zdůrazňují, že tato čísla lze vysvětlit vývojem techniky. V úvahu je třeba vzít i poněkud odlišnou metodiku statistiky používanou za hranicemi. Nehledě na tzv. šedou zónu, v níž se pohybují hlavně zpravodajské služby a speciální policejní složky zahraničních velmocí, jež monitorují občany, aniž by měly v ruce soudní povolení.

Předseda ODS Mirek Topolánek své tvrzení o nemístném zasahování státu do soukromí občanů založil v televizní Sedmičce 12. října na údajích z ciziny. Uvedl: "Jestliže v celých Spojených státech amerických je povoleno 1491 odposlechů za rok, v Japonsku jenom dva, jde o znamení, že tu není něco zdravého."

Ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous Právu řekl, že počtu 1491 odposlechů v USA nevěří, a připomněl možnost, že v tomto údaji nejspíš není zahrnuto využívání dalších technických vymožeností.

"Když vezmu v úvahu jen centrální zpravodajskou komunitu v USA, jíž je elektronická kontrarozvědka NSA, která monitoruje veškerá zájmová slova v telefonních hovorech, SMS zprávách a v elektronické poště po celém světě, na satelitech a podobně, pak jen zde jde podle mého odhadu o tisíce legálních akcí denně. K tomu je potřeba přičíst odposlechy vedené bezpečnostní komunitou USA, službami typu FBI, CIA, protidrogovou DEA a dalšími službami, protože v USA má v podstatě každé ministerstvo bezpečnostní složku."

Langer pochybuje o údajích

O čísle zmíněném Topolánkem pochybuje dokonce i stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer. "Já počet odposlechů v USA za rok neznám. Nevím, jakou bezpečnostní složku měl pan předseda Topolánek na mysli. Ale už jen vzhledem k počtu obyvatel USA, počtu trestných činů za rok a roli 11. září 2001 se domnívám, že počet odposlechů vedených všemi bezpečnostními složkami USA bude vyšší," uzavřel Langer.

Jak Právo zjistilo, ve světě se s povolováním odposlechů zachází skutečně v rukavičkách. V USA loni všechny soudy povolily dokonce pouhých 1358 odposlechů a z nich se realizovalo 1273. V roce 2001 to bylo oněch 1491. Převážně se týkaly vyšetřování pašování a distribuce drog, vydírání, vražd a dalších závažných trestných činů.

Americké nevládní organizace ovšem upozorňují, že zvláště po 11. září 2001 některé bezpečnostní centrály provádějí odposlechy i bez soudního povolení. Podobná tvrzení lze ale těžko dokázat.

Policie: nelze uvést přesný počet

Lucie Uhlířová z tiskového oddělení policejního prezídia Právu sdělila, že nelze uvést přesný počet provedených odposlechů. "Policie ČR totiž jednak zajišťuje odposlechy pro své potřeby v souladu s trestním řádem, jednak technicky zabezpečuje tuto činnost pro zpravodajské služby."

Tiskový mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert Právu řekl, že civilní kontrarozvědka soudně povolené odposlechy provádí jednak pomocí policejní techniky, jednak sama. "Podíl na zvýšeném počtu odposlechů prostřednictvím policejní techniky je ze strany BIS minimální, jde řádově o desítky případů," uvedl Šubert.

Podle něj BIS směřuje k tomu, aby do budoucna své odposlechy zabezpečovala vlastním zařízením.

Za nárůstem mohou být hlavně mobily

Uhlířová ale potvrdila, že nárůst počtu odposlechů je skutečný. "Je to způsobeno především přetrvávajícím rozmachem mobilní komunikace. Nezřídka se objevují případy, kdy jediná odposlouchávaná osoba používá hned několik telefonů."

Komorous dokonce soudí, že "nárůst odposlechů je čistě umělý a policie odposlouchává de facto stále stejný počet protivníků". Podle něj si příslušníci zločinného prostředí rychle opatřují technické novinky a velmi efektivně je využívají.

"Tatáž osoba během dne telefonní číslo deset- až dvanáctkrát změní, aby znesnadnila policejní operaci nebo se policii v telefonním provozu ztratila. Děje se to třeba prostou výměnou SIM karty v mobilu," uvedl Komorous.

Jiný názor má ale Langer. "Ministr vnitra a policejní prezident zdůvodňují osmadvacetinásobný nárůst odposlechů v letech 2000 až 2002 zvýšeným počtem mobilů. To je nepřijatelný argument. Počet mobilů v tomto období vzrostl pouze čtyřikrát. Trestně právní předpisy navíc výslovně uvádějí, že odposlech je možné použít za situace, kdy nelze informace pro trestní řízení zjistit jinak. To znamená, že trestní řád připouští výjimečnost použití odposlechu," uvedl Langer na dotaz Práva.