Právo jich za letošní a loňský rok napočítalo hned jedenáct, ve třech z nich figuruje podnikatel Radovan Krejčíř. Další se týkají hlavně vytunelovaných fondů či podvodů na bankách.

Jen v uplynulých šesti týdnech žalobci pohořeli už se třemi případy, které místo odsouzení musí znovu začít řešit soud nebo policie a v jednom věc skončila dokonce zastavením stíhání.
Patří mezi ně i kauza vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia, kterou vrchní žalobci dozorovali.

Nedotažené případy fondů

V ní královehradecký krajský soud loni v srpnu potrestal za způsobení škody 1,4 miliardy korun šest bývalých manažerů fondů podmínkami až sedmiletým vězením, ovšem pražský vrchní soud tento verdikt zrušil a proces začne nanovo.

„Dne 16. července jsme obdrželi rozhodnutí vrchního soudu o zrušení původního verdiktu a vrácení věci k novému projednání,“ řekl k tomu Právu šéf hradeckého soudu Milan Bořek.

Další případ zase vrátil v květnu pražský městský a poté v červenci i vrchní soud státnímu zástupci k došetření. Jedná se kauzu spojenou s vytunelováním CS fondů a figurují v ní dva obvinění, kteří měli podvodem způsobit škodu až 1,23 miliardy korun.

Třetí ze zmíněných případů je České pivo, věc spojená se zkrachovalou Investiční a poštovní bankou, v níž státní zástupce dokonce stíhání více než desítky manažerů a podnikatelů po osmi letech zastavil. Jde přitom zřejmě o nejstarší kauzu, která u vrchních žalobců ležela.

Kritika od Vesecké

Velmi častý neúspěch vrchních žalobců bok po boku s protikorupční policií při vyšetřování nejsložitějších kauz neunikl ani pozornosti nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Už před časem se pozastavila nad tím, že mnoho případů vracejí soudy k došetření, v jiných podezřelé zprošťují obžaloby nebo kauzy k soudu nakonec vůbec nezamíří.

„Tyto kauzy prokazují v praxi oprávněnost kritiky vznášené nejvyšší státní zástupkyní na způsob zahajování a vedení trestních řízení u některých věcí zpracovávaných v minulosti odbory závažné hospodářské a finanční kriminality,“ vzkázala její mluvčí Renata Malinová.

Kauzy, v nichž vrchní žalobci zatím neuspěli
Případ podvodu spojený s CS fondy – škoda 1,23 miliardy korun – začátek kauzy v roce 2006, letos červenci vráceno městským soudem k došetření.
České pivo – škoda podle ČSOB 24 miliard korun – začátek v roce 2001, letos v červenci zastaveno stíhání všech obviněných manažerů IPB, Nomury a podnikatelů, celkem 11 lidí.
Fondy Trend a Mercia – škoda 1,4 miliardy korun – začátek v roce 1998, letos v červnu zrušen původní odsuzující verdikt a vráceno královehradeckému soudu k novému procesu.
Technology Leasing (první z Krejčířových kauz) – škoda 150 miliónů korun – začátek v roce 2003, městský soud dvakrát věc vrátil žalobcům k došetření, vrchní soud letos v červenci nařídil v procesu pokračovat.
IPB a dluhopisy za šest miliard – začátek v roce 2002, letos v dubnu zproštění obžaloby všech sedmi obviněných nejvyšších manažerů IPB, státní zástupkyně se neodvolala.
Český dům – škoda 26 miliónů korun – začátek v roce 2004, kdy policie obvinila bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srbu a další dva zaměstnance úřadu kvůli nevýhodnému pronájmu domu v Moskvě, v květnu 2007 zproštěni městským soudem obžaloby, loni v březnu vrchní soud nařídil nový proces, který začal letos v dubnu.
Petr Smetka, H-System a Komerční banka – škoda 814 miliónů korun – začátek v roce 2004, kdy Smetku a dalších pět lidí obvinili kvůli pochybným úvěrům od KB, letos v lednu soud stíhání všech zastavil, v případě Smetky se tak stalo už loni v srpnu.
František Chvalovský a Komerční banka – škoda 1,5 miliardy korun – případ týkající se někdejšího šéfa Českomorvaského fotbalového svazu a dalších pěti manažerů začal v roce 2001, soud vrátil věc k došetření celkem třikrát, naposledy v roce 2007, což letos v březnu potvrdil i Nejvyšší soud.
Jiřina Kaplanová a Komerční banka – kauza úzce spjatá s případem Chvalovského, začátek v roce 2001, v roce 2006 bývalá šéfka úvěrového oddělení KB Kaplanová dostala pětiletý trest, loni v listopadu vrchní soud verdikt zrušil a případ vrátil na úplný začátek, do přípravného řízení ještě před obviněním všech pěti lidí.
Firma M5 a celní únik (druhá z Krejčířových kauz) – škoda půl miliardy korun – začátek v roce 2002, loni v lednu městský soud vrátil věc k došetření, vrchní soud ale proces nařídil. Líčení se čtyřmi obžalovanými včetně Krejčíře ale ještě nezačalo.
Čepro a Loricus (třetí z Krejčířových kauz) – pokus o čtyřmiliardový podvod – začátek v roce 2006, v kauze byl kromě Krejčíře obviněn i někdejší šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec a další dva muži, loni v září žalobce stíhání všech zastavil. (rav)

Podle samotného šéfa pražských vrchních státních zástupců Vlastimila Rampuly je hlavním problémem přílišná délka vyšetřování některých případů.

„Jsou to v drtivé většině staré věci, během jejichž vyšetřování se postupem doby měnila judikatura tak, že na konci trestní věci je jiná, než byla v době, kdy se věc zahajovala,“ sdělil Právu Rampula prostřednictvím mluvčí zastupitelství Ireny Válové.

Jako příklad přitom uvedl kauzy různých vytunelovaných fondů. Kdysi podle něj stačilo k obvinění podezřelých jen konstatování, že je ve věci deset tisíc poškozených, nyní musí žalobce doložit všechny poškozené, každého zvlášť.

Mění se zákony

„Lze tedy říci, že hlavním důvodem je změna náhledu na procesní postupy spolu se změnou judikatury, kdy soud po stránce procesní má jiný pohled na zahájení stíhání,“ dodal Rampula.
Podobný názor má i šéf protikorupční policie Libor Vrba, jehož podřízení na těch nejzávažnějších kauzách společně s vrchními žalobci pracují.

„Určitě to nevnímám jako nějaký problém současné doby a nevidím to nějak dramaticky. Většinou to jsou starší kauzy, kdy po dlouhé době už ty důkazy asi nejsou takové, jak by si je soud představoval. Statisticky toho ale není víc, než toho bývalo,“ míní Vrba.

Místopředseda pražského městského soudu Luboš Vlasák, jehož kolegové nejčastěji vracejí vrchních žalobcům případy k došetření, však za jednu z největších chyb považuje časté výměny policistů i státních zástupců v jednotlivých případech.

„Když to dělá policista od začátku do konce, tak nikdo nemá takové informace jako on. Jakmile tam dojde ke změně, tak jeho nástupce vše musí nastudovat a ztrácí se čas, než se dostane, jak říkám, do problému. Samozřejmě to platí i u státních zástupců,“ podotkl Vlasák.

Navíc podle něj od policie v poslední době odešlo mnoho kvalitních a zkušených kriminalistů a bude chvíli trvat, než je ti noví plnohodnotně nahradí. K tomu prý rovněž chybí i dostatek kvalitních, ekonomicky zdatných státních zástupců.